Ke stávce v České poště se přidal jen zlomek lidí v třídírnách v Praze a Brně

4 minuty
Události ČT: V České poště se stávkovalo. Zapojilo se méně lidí, než odbory čekaly
Zdroj: ČT24

K výstražné stávce na České poště se připojilo jen zhruba sto lidí z 30 tisíc zaměstnanců. Protest pak podpořilo ještě kolem 150 sympatizantů z řad pošťáků, ale i aktivistů mimo poštu. Před pražskou třídírnou v Malešicích se sešla asi stovka lidí, před brněnským uzlem zhruba 50. V ostatních sběrných uzlech a na pobočkách, včetně hlavní pošty v Praze, se zřejmě nestávkovalo. Vyplývá to ze zjištění zpravodajů ČTK a informací České pošty. Původně se mělo stávkovat i v Ústí nad Labem a Olomouci.

Stávku za zvýšení mezd o 2500 korun vyhlásily tři z devíti odborových organizací na poště. Podle vedení České pošty se aktivně zapojilo 91 zaměstnanců a dalších 150 je podpořilo.

Výstražný dvouhodinový protest začal v 17:00. Před vchodem do centrální třídírny v pražských Malešicích se postupně sešlo asi sto lidí s transparentem „stávka“. 

Podle místopředsedy stávkového výboru Petra Pohla v brněnské třídírně podepsalo 135 lidí ze 450 zaměstnanců, že se stávky zúčastní či ji podporují. Po 17:00 před třídírnou stávkovalo podle Pohla asi pět desítek lidí. „Doufám, že někteří, kteří ještě přijdou do práce na šestou hodinu, se připojí. Zatím z toho celkového počtu nejsem zrovna nadšený,“ uvedl Pohl.

Doplnil, že jde o výstražnou stávku, která v žádném případě neovlivnila chod přepravního uzlu. Brněnská třídírna funguje pro celou jižní Moravu. V plném provozu denně zpracuje až milion dopisů. Za hodinu zvládnou dva listovní třídiče asi 90 tisíc zásilek.

Zaměstnancům je na pracovištích vyhrožováno, pokud do stávky půjdou, odejmutím části odměn, dokonce i okamžitým zrušením pracovního poměru.
Petr Pohl
předseda Nezávislého odborového sdružení pracovníků České pošty SOS-21

Původně odboráři oznámili, že očekávají zhruba šest tisíc stávkujících, tedy pětinu zaměstnanců pošty. „Šest tisíc byl náš odhad, dokud zaměstnavatel nezačal dost masivní kampaň, z našeho pohledu i protiprávní, kdy je zaměstnancům na pracovištích vyhrožováno, pokud do stávky půjdou, odejmutím části odměn, dokonce i okamžitým zrušením pracovního poměru,“ přiblížil Pohl.

Předseda koordinačního stávkového výboru Evžen Dvorský během shromáždění uvedl, že odbory obdržely více než čtyři sta stížností. „Vyšel materiál, který obešel všechny vedoucí pracovníky. Tam je napsaný postup, jak mají konkrétně zaměstnance zastrašovat,“ dodal Dvorský.

Na vedení se obrátili i dopisem. „Byli upozorněni na šikanu, která se děje na pracovištích, a že hodláme podat trestní oznámení na neznámé osoby. Podle našeho názoru to může být několik paragrafů trestního řádu,“ prohlásil Pohl.

Mluvčí pošty Matyáš Vitík ale zastrašování odmítá. „Nic takového není pravda. Vedení České pošty žádný nátlak na své zaměstnance nevyvíjí,“ uvedl.

Pošta chce vyhodnotit škody. Odbory podle ní odrazovaly zákazníky

Česká pošta nahradila podle Vitíka stávkující pracovníky jinými zaměstnanci a brigádníky. „V následujících dnech bude vedení České pošty vyhodnocovat škody způsobené jak samotnou stávkou, tak její přehnanou medializací ze strany menšinových odborů, které svým jednáním odrazovaly zákazníky od využívání služeb České pošty. Po tomto vyhodnocení se vedení České pošty rozhodne o dalších právních krocích,“ dodal.

Stávkující si vybrali pro protest nejexponovanější část roku. Před Vánocemi se počet doručovaných balíkových zásilek více než zdvojnásobuje.

Generální ředitel pošty Martin Elkán také v pondělí odboráře opět vyzval, aby mu předložili seznam stávkujících. Kvůli absenci seznamů minulý týden označil stávku za nezákonnou. 

Právě kvůli tlaku a vyhrožování, kterému ale podle Pohla zaměstnanci pošty čelí, jmenný seznam nechtějí předat. „Neobdrželi jsme od soudu jediné předběžné opatření, abychom stávku ukončili,“ dodal.

Velké odbory na poště, které v listopadu podepsaly dohodu o růstu platů o 2,6 procenta od dubna příštího roku, se k protestu nepřipojily.

Organizátory od stávky neodvrátil ani slib představitelů vlády rozdělit zaměstnancům třetinu z 1,4 miliardy korun z kompenzace univerzální služby, což by znamenalo odměnu zhruba 1200 až 1400 korun na zaměstnance měsíčně. 

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), pod jehož úřad Česká pošta spadá, navýšení platů v pondělí potvrdil, v tiskové zprávě zaslané ČTK navíc poděkoval všem zaměstnancům pošty, kteří přišli do práce. „Vážím si toho a uvědomuji si, že jejich práce vyžaduje maximální nasazení nejen v období Vánoc, ale během celého roku,“ uvedl ministr.

Průměrná mzda v podniku se pohybuje kolem 22 700 korun a na konci roku má být zhruba 23 tisíc korun měsíčně, tedy více než čtyři tisíce korun pod celostátním průměrem. Pošta loni zvýšila konsolidovaný zisk před zdaněním o čtvrtinu na 302 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...