Česko může nově z EU vyčerpat přes 600 miliard korun

Praha – Evropská komise uzavřela s Českem dohodu o partnerství. Ta umožní do roku 2020 investovat cca 600 miliard korun z evropských fondů politiky soudržnosti. Navíc Česko získá dalších 55 miliard na rozvoj venkova a 800 milionů na rybolov. Ministerstvo pro místní rozvoj chystá informační kampaň, jak správně peníze z evropských fondů v novém programovém období čerpat. Na podzim s ní vyrazí do regionů, informovala na tiskové konferenci ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

„Jde o dokument, který nám dává možnost vyčerpat do roku 2020 takřka 600 miliard korun z Evropských fondů na projekty podporující prosperitu a konkurenceschopnost Česka,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, podle které je teď důležité diskutovat o jednotlivých operačních programech a nastavit je tak, aby vyhovovaly České republice.

„Je to základní stavební kámen, ze kterého se odvíjí programy a konkrétní výzvy, které budou vypisovány už v roce 2015,“ dodal náměstek Daniel Braun. Podle náměstka se toho bude financovat sice méně, ovšem efektivněji. Systém bude jednodušší, účinnější a transparentnější, slíbil.

Česko poslalo do Evropské komise návrhy na jednotlivé operační programy 17. července, v současné chvíli už podle Jourové jednání probíhají. Česká republika si stanovila na nadcházející období osm klíčových priorit. Největší balíček, více než 6 miliard eur, by mělo jít na dopravní infrastrukturu, s důrazem na dokončení páteřní silniční a železniční sítě.

9 minut
Jourová: V říjnu spustíme informační kampaň
Zdroj: ČT24

V říjnu proběhne informační kampaň pro potenciální žadatele

V říjnu spustí ministerstvo informační kampaň, aby potenciální žadatelé věděli, na jaké projekty budou moci peníze získat. „Aby Česká republika nepřišla o stavební sezonu 2015 a naplno tak využila peníze z Evropské unie,“ uvedla Jourová. Série konferencí pod názvem „Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi“ se uskuteční na přelomu října a listopadu v Praze a dalších sedmi krajských městech. „Cílem konferencí je představit možnosti nového programového období a upozornit na hlavní změny oproti současnému programovému období 2007-2013,“ prohlásila ministryně s tím, že součástí konference bude také blok novinek z oblasti veřejných zakázek. 

Jan Michal, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice:

„V uplynulých letech jsme viděli poměrně značný úbytek veřejných investic v Česku. Prostředky z EU by měly přispět k nastartování ekonomiky, růstu a vytváření nových pracovních míst. Česko vedle 600 miliard korun obdrží více než 55 miliard korun na rozvoj venkova a 800 milionů na podporu rybářství.“

„Česká republika se stala 15. členským státem, se kterým Evropská komise tuto dohodu podepsala. Začínají neformální konzultace ohledně konkrétních operačních programů, jejichž schválení teprve umožní reálné čerpání finančních prostředků.“

Zatímco věcné části dohody se podařilo postupně vyřešit, některé politické otázky nad rámec fondů EU přetrvaly. „I přes intenzivní neformální jednání k programům zůstávají otevřené některé body, kterým se bude potřeba detailněji věnovat,“ připouští MMR.  

Podle dřívějších informací se Česko mimo jiné muselo zavázat, že přijme chybějící služební zákon a změní zákon o posuzování vlivu velkých staveb na životní prostředí, takzvaný proces EIA, tak, aby byl v souladu s evropskou legislativou. Tento problém vyřešil slib ČR, že v roce 2015 vstoupí v platnost nový zákon o EIA a stavební zákon, který rozpory vyřeší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...