Česko může nově z EU vyčerpat přes 600 miliard korun

Praha – Evropská komise uzavřela s Českem dohodu o partnerství. Ta umožní do roku 2020 investovat cca 600 miliard korun z evropských fondů politiky soudržnosti. Navíc Česko získá dalších 55 miliard na rozvoj venkova a 800 milionů na rybolov. Ministerstvo pro místní rozvoj chystá informační kampaň, jak správně peníze z evropských fondů v novém programovém období čerpat. Na podzim s ní vyrazí do regionů, informovala na tiskové konferenci ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

„Jde o dokument, který nám dává možnost vyčerpat do roku 2020 takřka 600 miliard korun z Evropských fondů na projekty podporující prosperitu a konkurenceschopnost Česka,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, podle které je teď důležité diskutovat o jednotlivých operačních programech a nastavit je tak, aby vyhovovaly České republice.

„Je to základní stavební kámen, ze kterého se odvíjí programy a konkrétní výzvy, které budou vypisovány už v roce 2015,“ dodal náměstek Daniel Braun. Podle náměstka se toho bude financovat sice méně, ovšem efektivněji. Systém bude jednodušší, účinnější a transparentnější, slíbil.

Česko poslalo do Evropské komise návrhy na jednotlivé operační programy 17. července, v současné chvíli už podle Jourové jednání probíhají. Česká republika si stanovila na nadcházející období osm klíčových priorit. Největší balíček, více než 6 miliard eur, by mělo jít na dopravní infrastrukturu, s důrazem na dokončení páteřní silniční a železniční sítě.

Nahrávám video

V říjnu proběhne informační kampaň pro potenciální žadatele

V říjnu spustí ministerstvo informační kampaň, aby potenciální žadatelé věděli, na jaké projekty budou moci peníze získat. „Aby Česká republika nepřišla o stavební sezonu 2015 a naplno tak využila peníze z Evropské unie,“ uvedla Jourová. Série konferencí pod názvem „Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi“ se uskuteční na přelomu října a listopadu v Praze a dalších sedmi krajských městech. „Cílem konferencí je představit možnosti nového programového období a upozornit na hlavní změny oproti současnému programovému období 2007-2013,“ prohlásila ministryně s tím, že součástí konference bude také blok novinek z oblasti veřejných zakázek. 

Jan Michal, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice:

„V uplynulých letech jsme viděli poměrně značný úbytek veřejných investic v Česku. Prostředky z EU by měly přispět k nastartování ekonomiky, růstu a vytváření nových pracovních míst. Česko vedle 600 miliard korun obdrží více než 55 miliard korun na rozvoj venkova a 800 milionů na podporu rybářství.“

„Česká republika se stala 15. členským státem, se kterým Evropská komise tuto dohodu podepsala. Začínají neformální konzultace ohledně konkrétních operačních programů, jejichž schválení teprve umožní reálné čerpání finančních prostředků.“

Zatímco věcné části dohody se podařilo postupně vyřešit, některé politické otázky nad rámec fondů EU přetrvaly. „I přes intenzivní neformální jednání k programům zůstávají otevřené některé body, kterým se bude potřeba detailněji věnovat,“ připouští MMR.  

Podle dřívějších informací se Česko mimo jiné muselo zavázat, že přijme chybějící služební zákon a změní zákon o posuzování vlivu velkých staveb na životní prostředí, takzvaný proces EIA, tak, aby byl v souladu s evropskou legislativou. Tento problém vyřešil slib ČR, že v roce 2015 vstoupí v platnost nový zákon o EIA a stavební zákon, který rozpory vyřeší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 7 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 9 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.