Elektromobily nebo domovní baterie můžou mít v sobě v budoucnu kousek Krušných hor. Zásoby lithia pod Cínovcem se odhadují až na jeden milion a 400 tisíc tun. Jejich hodnota dosahuje podle aktuálních cen na trhu několika set miliard korun. A pro výrobu baterií v celé Evropě by tak vystačily na několik desetiletí.
Světová těžba lithia stoupla za posledních třicet let více než šestinásobně. K tradičním producentům, jako je Austrálie nebo Chile, se nejspíš brzy připojí i Česko. Největší evropský zdroj suroviny, kterou obsahují třeba baterie v mobilních telefonech nebo elektromobilech, se nachází v severočeském Cínovci. Těžba by tam mohla začít do dvou let a počítá s ní i vládou schválená koncepce surovinové politiky.
Geologické průzkumné vrty jdou v Krušných horách v okolí Cínovce až do 450 metrů hloubky. „Jde se právě do hloubky, kde jsou žuly a nesou lithiovou slídu,“ říká mistr firmy Geo-drilling Denis Němec.
V Krušných horách v okolí Cínovce je slída s obsahem lithia všude. „To, co se blýská na tom kameni, to je slída cinvaldit a ta slída obsahuje lithium,“ vysvětluje geoložka Geometu Olga Bubníková. Lithiový kov dobře váže a uchovává energii.
„Tyto zdroje představují zhruba tři procenta zdrojů světových. Na tomto ložisku nejsou žádné zásoby dosud vyhodnoceny,“ konstatuje vedoucí odboru nerostných surovin z České geologické služby Jaromír Starý.
Podle ředitele odboru surovinové politiky na ministerstvu průmyslu a obchodu Pavla Kaviny záleží nyní na tom, jak dopadnou průzkumné práce v lokalitě Cínovce, které tam probíhají již od roku 2010 a stále jsou známy jen dílčí výsledky. Více jasno by mělo být na konci příštího roku, kdy bude studie proveditelnosti hotova. U řady komodit může být rozdíl mezi geologickými zásobami a těmi vytěžitelnými ve stovkách procent.
O lithiu už jednala i tripartita. Shodla se třeba na tom, že na případné těžbě by se měl podílet státní podnik Diamo. „Vypracovává analýzu o svých možnostech, jak by se mohl průzkumu a těžby strategických komodit účastnit, a na základě toho potom by se mělo mluvit o tom, jestli vláda i v této oblasti může využít potenciál a odbornou personální a ekonomickou kapacitu, kterou Diamo disponuje,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlády by chtěli zajistit, aby se kov zpracovával na území Česka, ne v zahraničí. Šanci by tak dostaly hlavně tuzemské firmy zabývající se výrobou baterií pro obnovitelné zdroje energie.
Podle Tomáše Kazdy z Ústavu elektrotechnologie na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií při Vysokém učení technickém v Brně jsou tři procenta světových zásob v Česku reálné. „Bude to ale pohyblivé v čase, lithium začíná být čím dál více populárnějším materiálem, více se nyní svět soustředí na jeho hledání, a tak si myslím, že se další zdroje ve světě najdou. A myslím si, že pak bude náš podíl klesat, i když se jedná o největší naleziště v Evropě,“ říká Kazda. Dodal, že další velké naleziště by mělo být v zemích bývalé Jugoslávie, konkrétně v Srbsku.
Starosta Dubí Petr Pípal (Severočeši.cz) projektu říká ano, pokud těžební firmy budou brát ohled na životní prostředí. „Pokud ta těžba budoucí – zatím se jedná o průzkum – bude probíhat v souladu s podmínkami stravitelnými pro obyvatele, s podmínkami, které budou minimálně narušovat životní prostředí, tak s tím v žádném případě nemáme potíže.“
Možnosti jsou v zásadě dvě. První je jít cestou, kterou se chce vydat firma Karla Janečka – Cínovecká Deponie. Ta chce lithium získávat z odkališť.
„To je kapka v moři vůči hlubinnému projektu. To je odkaliště, které vzniklo po bývalé důlní těžbě, kde je písek, který se nedá použít pro něco jiného než pro nějaké zásypy, ale je v něm obsažená lithiová slída. Tato společnost přišla s tím, že ji chce vyseparovat a písek používat jako písek. Je to ale z našeho pohledu na mrtvém bodě, protože ministerstvo životního prostředí stanovilo velké omezení. Myslím si, že to ekonomicky nevychází,“ říká Pípal.
Druhou variantou je hlubinný vrt. V oblasti probíhají průzkumné práce a zvláště u „území I“ jsou výsledky pozitivní, na podzim projekt postoupí do další fáze, kdy bude připravena studie proveditelnosti. „Celé to běží a je otázka, jak se budou vyvíjet ceny a jak se bude vyvíjet místo pro zpracování rudy. Možná až dva miliony tun ročně celkově a z toho jsou dvě procenta slídy a dále velký odpad. Jde o rozdrcený kámen a ten se musí zase někam uložit,“ konstatuje starosta.
Výrazného navýšení kamionové přepravy se starosta Pípal ale nebojí. Jedná se podle něho o patnáct až dvacet nákladních vozidel za den, ale ne kamionů. Což není podle něho hrozné číslo.
Kde se nachází v Česku lithium
Lithiovou provincií jsou v Česku tedy především Krušné hory. Česká geologická služba tu aktuálně eviduje tři různá ložiska.
Největší z nich je v okolí Cínovce. Další pak v lokalitě Krásno u Horního Slavkova nebo v Potůčkách. Lithium lze těžit hloubkově ve štolách nebo se dá také získávat z odkališť, která zbyla po těžbě cínu. Než se s tím ale začne, musí dojít k náročnému byrokratickému i průzkumnému procesu.
Zatím je na tom z hlediska příprav nejlépe firma Karla Janečka – Cínovecká Deponie. Ta chce lithium získávat právě z odkališť. Aktuálně jí Báňský úřad udělil stanovení dobývacího prostoru. Další společnosti zatím mají jen osvědčení o výhradním ložisku nebo vymezené průzkumné území.
- V případě Cínovce Geologická služba předpokládá, že tu může být uloženo až 95 procent všech zdrojů lithia v Česku – to je asi milion a dvě stě tisíc tun. Celkem jsou na našem území uložena asi tři procenta všech světových zdrojů. Těžařská místa v Krušných horách by se tak v budoucnu mohla zařadit vedle největších ložisek lithia, jako jsou Chile, Čína nebo Austrálie.
- Cínovec je jedna z nejstarších těžebních oblastí. První zmínky o rýžování cínu a stříbra pocházejí z druhé poloviny 14. století. Na konci století šestnáctého přistoupili havíři k ražbě první štoly a k dolovaným surovinám se přidala měď. Třicetiletá válka znamenala v českých zemích úpadek hornictví, který zasáhl i Cínovec. Od tohoto data se těžba v okolí hory rozdělovala na českou a saskou.
- V roce 1879 byl objeven význam wolframu pro tvrzení oceli a cínovecké doly se připojily k jeho těžbě. Po druhé světové válce byla historická ložiska systematicky vytěžena a pozornost se upřela na jižní stranu. Aktivní dobývání cínu a wolframu bylo na Cínovci ukončeno v roce 1991.
Světové zásoby lithia se odhadují zhruba na 14 milionů tun
Světové zásoby lithia se odhadují zhruba na 14 milionů tun. Největší ložiska se nacházejí v Chile. Lithium se tam získává z roztoků na solných pláních. Druhou největší zásobárnou je Čína, kde se ukrývá více než pětina zásob.
Lithium najdeme i v Argentině – tam se ho nachází 14 procent zásob. Čtvrtou nejbohatší zemí je v tomto směru Austrálie s jedenácti procenty světových zásob lithia. Další ložiska jsou například v Portugalsku, Brazílii, USA nebo Zimbabwe.
V posledních letech se ve světě ročně vytěží až 35 tisíc tun lithia. Nejvíce kovu pochází z Austrálie, kde se těží skoro 40 procent světové produkce. Ročně je to přes čtrnáct tisíc tun tohoto kovu. Lithiový důl Greenbushes, který leží 250 kilometrů od Perthu, je považován za nejstarší těžební oblast v západní Austrálii. V provozu je více než 25 let. Na rozdíl od Chile se zdejší lithium získává z klasických hlubinných dolů.
Druhým největším producentem tohoto alkalického kovu je už zmiňované Chile, kde se ročně vytěží dvanáct tisíc tun. Na světové produkci se jihoamerická země podílí 34 procenty. Na třetím místě je Argentina, kde se těží jedenáct procent. V dalších zemích pak už výrazně méně – třeba z Číny pochází jen šest procent vytěženého lithia, ze Zimbabwe a Portugalska méně než tři procenta.
Cena lithia stoupá
Každopádně, cena lithia roste. „Uhličitan lithný je obchodovatelný na burze, cena se mění časem, pár let nazpátek byla jeho cena kolem pěti tisíc dolarů za tunu, dnes je to i ke 20 tisícům za jednu tunu,“ vysvětluje Kazda. Česko se tak podle něho může stát jedním z pěti nejdůležitějších míst na světě, když si vezmeme množství zásob, které zde jsou.
Ceny tohoto kovu jen oproti loňskému roku stouply zhruba o dvacet procent. Na cenu lithia tlačí rostoucí poptávka, hlavně kvůli zvyšující se produkci lithiových baterií do elektromobilů. Prudce tak rostou i akcie firem, které měkký kov zpracovávají.
„Lithium se stalo vzácným kovem až v poslední době, až po objevení jeho vynikajících vlastností, hlavně pro svoji možnost uplatnění vysoce kapacitních baterií. Dále pro výrobu velmi lehkých a pevných slitin, pro keramiku, pro maziva, nebo pro některá speciální léčiva. A v blízké budoucnosti bude největší spotřebitel průmysl keramiky a elektromobility,“ míní geolog z Geologického ústavu AV ČR Karel Breiter.
