Praha – Zhruba tři sta miliard korun by Česká republika utržila, kdyby najednou prodala uran ze všech svých českých ložisek. Podle vedoucího odboru nerostných surovin z České geologické služby Jaromíra Starého je ale většina těchto ložisek v současnosti z ekologických a ekonomických důvodů netěžitelná. Česko má ale i další nerostné bohatství – zlato, český granát či vltavín.
V České republice se radioaktivní zlato, neboli uran, zatím doluje jen v ložisku Rožná a o dalších dolech se neuvažuje. Důvodem je netěžitelnost, a to jak z ekologických, tak i ekonomických důvodů. Podle ředitele surovinové a energetické bezpečnosti z Ministerstva průmyslu a obchodu je však pozitivní to, že má Česko svoji surovinu pro jadernou energetiku nebo vstupní surovinu do palivových článků.
V Česku se nachází krom radioaktivního zlata i zlato klasické, a to hned na několika místech republiky. Celkem by se tady dalo najít až dvě stě padesát tun drahého kovu. Naposledy se ale těžil před 18 lety. „Většina ložisek zlata je v ekologicky citlivých oblastech, jako jsou například Kašperské hory a z tohoto důvodu se zlato netěží,“ konstatuje mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Cena zlata ale v posledních letech vyskočila skoro na šestinásobek, ministerstvo průmyslu tak bude proto zřejmě zvažovat, že zlatá naleziště znovu otevře. Ale není to jenom zlato, co se třpytí. Známý je také český granát. Do Evropy se vyváží už od středověku. Ke zlatu a drahokamu patří i další tuzemská specialita - vltavín. Česko pak dále disponuje ještě například vápencem, kaolínem či žulou.
