Česko je v objemu nákupů a prodejů firem jedničkou v regionu, předběhlo Polsko a Turecko

Objem nákupů a prodejů firem v letošním prvním pololetí v Česku činil 4,9 miliardy dolarů (120,5 miliardy korun), což je meziroční nárůst o 74 procent. Investoři uskutečnili 194 transakcí, což je meziročně o 98procent více. Vyplývá to z údajů M&A barometru, zveřejněných poradenskou firmou EY. V regionu střední a jihovýchodní Evropy se tak Česko dostalo v počtu i objemu transakcí na první příčku před Turecko a Polsko.

Česká republika se přitom podle výkonného ředitele společnosti EY pro fúze a akvizice v Česku Petra Kříže pohybuje zcela mimo evropský nebo světový trend trhu fúzí a akvizic. Globálně totiž objem fúzí a akvizic klesl a počet neúspěšných transakcí byl nejvyšší od finanční krize. Důvodem pro vývoj v Česku jsou mimo jiné intervence České národní banky.

„K ukončení intervencí ČNB na devizovém trhu však může dojít rychle a nečekaně, a čeští i zahraniční investoři tak aktuálně velmi stojí o umístění svých prostředků do korunových aktiv, tedy i českých firem,“ vysvětlil Kříž.

V mezinárodním srovnání vychází Česko jako nejsilnější regionální investor.

Ze zemí střední a jihovýchodní Evropy je Česko aktuálně největším trhem před Tureckem (3,5 miliardy dolarů) a Polskem (2,3 miliardy dolarů). Celkově trh fůzí a akvizic ve střední a jihovýchodní Evropě pak v pololetí stoupl o 1,2 procenta na 655 transakcí. V případě objemu trh klesl o 14 procent na 14,1 miliardy dolarů.

Nejvýznamnější podíl na objemu českých transakcí měly již tradičně investice domácích investorů v rámci České republiky, následovány investicemi směřujícími do tuzemska ze zahraničí. V investiční aktivitě směrem do ciziny byli čeští investoři, v porovnání s investory z ostatních zemí regionu, druzí s 14 transakcemi. Předstihli je pouze turečtí investoři s 23 transakcemi v zahraničí, Poláci skončili se 13 transakcemi na třetím místě.

Nejatraktivnějšími obory z pohledu počtu transakcí byly v Česku IT a nemovitosti. Naopak výrazně klesající transakční aktivita byla patrná zejména v odvětvích telekomunikací a médií a dopravy a logistiky.

Nejaktivnějším investorem byla skupina Czechoslovak Group, která uskutečnila pět transakcí. Získala například firmy Avia a Prim. Druhým nejaktivnějším hráčem byla čínská skupina CEFC se čtyřmi transakcemi. Pokračovala tak v investiční aktivitě z loňského roku. Kapitálově mimo jiné vstoupila i do jedné z největších česko-slovenských investičních společností J&T Finance Group.

obrázek
Zdroj: ČT24

Největší transakcí pololetí v Česku se zveřejněnou hodnotou pak byla koupě cestovní on-line agentury Invia společností Rockaway Capital za zhruba 85 milionů dolarů. I v této transakci bude figurovat čínská CEFC. Oznámila totiž, že v její druhé fázi plánuje od skupiny Rockaway koupit 50 až 90 procent akcií Invie.

„Žádná s českých transakcí se zveřejněnou hodnotou se ovšem nedostala do desítky největších transakcí v regionu,“ upozornil senior manažer EY pro fúze a akvizice Štěpán Flieger. Nicméně se v Česku podle něj uskutečnily transakce, které by se do regionální desítky dostaly. Firmy si ovšem nepřály zveřejnit objem transakce.

Domácí investoři svými zahraničními investicemi cílili především na Polsko (6 transakcí) a na Slovensko (2 transakce). Naopak vysoký zájem o společnosti v Česku byl patrný u investorů britských (8 transakcí), následovaných investory čínskými, americkými a německými (po 4 transakcích) a slovenskými (3).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...