Česko čerpá dotace z fondů méně, než je průměr východní Evropy

Praha - Mírně pod průměrem zaostala Česká republika v získávání dotací z evropských fondů v letech 2007 až 2009 oproti členským zemím ze střední a východní Evropy. Stejně podprůměrný trend čerpání zaznamenalo také Rumunsko, Bulharsko a Polsko. Nejúspěšnější byly naopak Estonsko a Litva a mírně lépe než ČR si vedlo i Slovensko, vypovídají výsledky analýzy auditorské společnosti KPMG.

Podle ministerstva pro místní rozvoj obdrželi k 5. květnu příjemci dotací v Česku v rámci současného programového období 2007 až 2013 finance ve výši 123,7 miliardy korun. Úřady schválily ke stejnému datu celkem 14 349 projektů v hodnotě 335,4 miliardy korun. Na celé programové období je pro Českou republiku vyčleněno 26,69 miliardy eur, což je podle nynějšího kurzu zhruba 692 miliard korun.

Nedaří se získávat finance na výzkum a vývoj

Podle české odnože společnosti KPMG vykazuje ČR velmi slabé výsledky v získávání peněz na výzkum a vývoj, na druhou stranu se daří regionálním programům. „Nízkou míru čerpání u výzkumu a vývoje způsobil pozdní rozjezd příslušného operačního programu,“ uvedl odborník na evropské fondy KPMG Martin Blaho. Podle něj je ale u všech programů možné očekávat na základě zkušeností z programového období 2004 až 2006 postupný nárůst získaných dotací a snahu řídicích orgánů o úplné vyčerpání peněz, které byly přiděleny.

V rozmezí let 2007 až 2013 přistálo na účtu deseti novým členským zemím z evropských fondů 214,7 miliardy eur. Tato částka podle Eurostatu odpovídá 22 procentům ročního HDP regionu střední a východní Evropy. Česko může z těchto prostředků získat 14 procent.

V zemích střední a východní Evropy byly během prvních tří let současného programového období podepsány kontrakty ve výši 69,3 miliard eur, což odpovídá 26 procentům celkové dostupné částky. Více než 30 procent těchto schválených dotací již příjemci na účty dostali. Nejvíc peněz směřuje  do dopravy, a to v celém regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 4 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 17 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...