Česko čerpá dotace nejhůře z celé EU, může přijít až o 105 miliard

Praha - Česko může v končícím programovém období podle nejhoršího scénáře přijít až o 105 miliard korun na projekty financované z evropských fondů. V čerpání peněz z fondů EU patří totiž Česko totiž k nejpomalejším ze všech evropských zemí. Varuje před tím aktuální zpráva EU report 2015, kterou zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad. Ještě loni úřad v publikaci odhadoval, že Česko nedočerpá 65 miliard korun.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poukázal na to, že letos musí Česko vyčerpat zhruba 215 miliard korun, což představuje 30 procent částky, kterou měla země k dispozici za celé sedmileté programové období. „Nejkrizovější varianta hovoří o nedočerpání ve výši až 85,1 miliardy korun v roce 2015, což by znamenalo celkové nedočerpání za roky 2013 až 2015 ve výši 105 miliard korun,“ píše NKÚ v letošní verzi každoroční zprávy o finančním řízení prostředků EU v České republice s tím, že tato hrozba není zcela nereálná.

Jen v roce 2013 nedočerpalo Česko 11,4 miliardy korun, loni pak nevyužilo dalších 8,5 miliardy korun. Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013.

Jako hlavní problémy vidí výrazné zpoždění v zahájení čerpání peněz způsobené zdlouhavými schvalovacími procedurami, roztříštěností a častými úpravami pravidel a metodik. „Příčinou tohoto stavu byl zejména velký počet programů a rovněž složitost jejich implementační struktury,“ uvedl NKÚ.

  • "Toto zpoždění bylo získáno před několika lety, kdy bohužel nebylo včas zahájeno čerpání evropských fondů. Tomu jsme se snažili teď předejít, to znamená, že už máme schválené všechny operační programy, rozjíždí se první výzvy – naším cílem je, aby se to neopakovalo," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) současně uvedl, že na dnešních údajích ohledně evropských peněz za letošní pololetí je vidět, jak se od nástupu koaliční Sobotkovy vlády „dramaticky povedlo zvýšit čerpání peněz z EU“. Vysvětluje to zatím neukončeným rokem a zároveň například zavedením nového monitorovacího systému. „A díky tomu máme i přebytkový rozpočet,“ doplnil Babiš. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) k tomu dodal, že jeho rezort má v letošním roce reálnou šanci, že se ho tento problém týkat nebude, protože zřejmě zvládne všechny evropské peníze dočerpat.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) naopak tvrdí, že za nedočerpané evropské peníze nemůžou pravicové vlády, ale ještě ty předchozí, ve kterých seděla sociální demokracie. „Kdybych mohl ta léta vrátit zpátky, tak jsem měl smést těch 24 programů a začít znovu se šesti,“ prohlásil. 

Miloslav Kala
Zdroj: ČT24

Problémy s čerpáním se objevily už v předchozím programovém období

Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013. Zlom podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly nastal v letech 2010 až 2012, kdy začaly vyplouvat na povrch závažné korupční kauzy. „Evropská komise zasáhla a s ohledem na nefunkčnost auditního orgánu a ohrožení důvěryhodnosti celého řídícího a kontrolního systému přistoupila k plošnému pozastavení proplácení u všech operačních programů,“ uvedl Kala.

Chyby v čerpání evropských peněz zjistil i NKÚ, který od roku 2004 při 87 akcích zkontroloval na tisíc subjektů. Při nich zjistil 2000 případů porušení národních a evropských právních předpisů a dalších více než 5200 porušení jiných norem, hlavně závazných pravidel, postupů a smluvních podmínek.

Nejčastější chyby se týkaly porušení zákona o veřejných zakázkách, špatného výběru projektů a nedostatečné kontroly způsobilých výdajů a dosahování cílů projektů. NKÚ v návaznosti na výsledky těchto kontrol podal 28 trestních oznámení a dalších 93 podnětů finančním úřadům.

V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však Česko nejhorší z celé Unie. Všechny projekty přitom musí být dokončeny a proplaceny nejpozději do konce letošního roku.

Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Letáčkové předá rezort pod vedením Karly Šlechtové (ANO) vlastní materiál o stavu čerpání evropských peněz vládě někdy na přelomu července a srpna. Sama Šlechtová mluvila v únoru o nejčernějším možném scénáři, kdy by hrozilo, že Česko nevyčerpá 85 miliard korun. Podle ministerstva jsou výsledky NKÚ zastaralé, protože vychází z čísel za loňský rok. 

Šlechtová vedle toho upozornila také na to, že díky monitorovacímu systému už došlo ke zjednodušení podávání žádostí. „Za měsíc, tedy od doby co jsou vyhlášeny první výzvy, tak už máme žádosti za 50 miliard, je to pět tisíc žádostí, takže to tempo je vysoké a je to jednodušší,“ uvedla.

Česko z EU díky dotacím zatím více získalo, než zaplatilo

Česko za deset let členství v EU z evropských fondů získalo o 410,2 miliardy korun více, než zaplatilo. Do rozpočtu EU odvedlo v letech 2004 až 2014 celkem 387,3 miliardy korun a získalo 797,5 miliard korun. „Tyto peníze přispěly k vytvoření 134 tisíc pracovních míst, k vybudování či rekonstrukci téměř 3000 kilometrů silnic a železnic nebo třeba k regeneraci 42 tisíc bytů. Evropské dotace přispěly k posílení výzkumného a vývojového potenciálu ČR, podporu z Bruselu získalo například 48 vědeckovýzkumných center,“ vypočítal přínosy evropských peněz prezident NKÚ Miloslav Kala. A dodal, že kromě toho se zmodernizovalo více než 1500 zemědělských hospodářství a nakoupilo několik tisíc zemědělských strojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB nakoupila testovací portfolio digitálních aktiv za milion dolarů

Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla centrální banka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cla na levné balíky z Číny budou již příští rok, rozhodli ministři EU

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Polovinu Mafry odkoupí miliardář Tykač, píší Seznam Zprávy

Polovinu mediální společnosti Mafra podle Seznam Zpráv (SZ) koupí od Kaprainu finančník Pavel Tykač, jehož hlavní byznys je v energetice a který vlastní i fotbalovou Slavii. Transakce je podle zdrojů serveru dohodnuta a bude oznámena v brzké době.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Výroba aut v Česku se mění

Výroba automobilů v Česku se mění, například kolínský závod společnosti Toyota přestal vyrábět vozy pouze se spalovacím motorem. Nahradí je novým hybridním modelem a produkovat tak bude už jen hybridy. O takové modely mají Češi stále větší zájem a víc kupují i čistě elektrická auta. Na ty se už v Česku soustředí Škoda Auto a Hyundai – za první tři čtvrtletí letošního roku vyrobily 162 tisíc vozů. Škoda Auto ještě víc – podle automobilky zároveň rostou i prodeje. „Rosteme velmi výrazně speciálně v sekci elektromobilů, roste celý trh,“ uvedl vedoucí pro český trh ze Škody Auto Jiří Maláček. I přesto je zájem o čistě elektrické vozy v Česku stále malý, na celkových prodejích se podílí jen asi pěti a půl procenty.
před 18 hhodinami

Vláda se chce ucházet o vybudování české AI Gigafactory

Vláda schválila záměr ucházet se u Evropské komise o projekt takzvané AI Gigafactory. Česko předloží oficiální žádost v prvním čtvrtletí příštího roku. Hodnota obřího evropského datového centra pro AI je okolo devadesáti miliard korun, třicet pět procent by mělo jít z evropských nebo národních zdrojů, zbytek má zaplatit soukromý investor. O schválení záměru informovalo po zasedání kabinetu ministerstvo průmyslu a obchodu.
12. 11. 2025

Vláda v demisi předložila sněmovně návrh rozpočtu

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.
12. 11. 2025Aktualizováno12. 11. 2025

Hospodářský výbor povede SPD, rozpočtový Motoristé

Většina sněmovních výborů z celkem osmnácti má ve středu nově zvolené předsedy a místopředsedy. V čele hospodářského sněmovního výboru stane Radim Fiala za SPD. Hnutí získalo i vedení petičního výboru. Poslanec Vladimír Pikora (Motoristé) bude předsedat rozpočtovému výboru. Hnutí ANO bude předsedat zahraničnímu výboru, který povede Radek Vondráček. Předsedy výborů musí v jejich funkcích potvrdit ještě plénum sněmovny. Piráti kandidující na místopředsedy sněmovních výborů v žádné volbě neuspěli.
12. 11. 2025Aktualizováno12. 11. 2025

Haas vytýká ANO změny názorů na návrh rozpočtu. Juchelka nechce provizorium

„V rozpočtu určitě není o sto miliard míň,“ odmítá kritiku hnutí ANO člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Karel Haas (ODS). Tvrdí, že ANO změnilo od voleb názor na návrh rozpočtu na příští rok „minimálně pětkrát až desetkrát“. Připouští, že je schopen se bavit o výhradách Národní rozpočtové rady. Poslanec ANO Aleš Juchelka v Událostech, komentářích prohlásil, že v návrhu rozpočtu chybí 15 miliard v příjmech a 85 miliard, které prý schází třeba resortům práce a sociálních věcí, školství či zdravotnictví. Nechce prý, aby Česko bylo v rozpočtovém provizoriu. Diskusí provázel Daniel Takáč.
12. 11. 2025
Načítání...