Praha – Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu rostla česká ekonomika od dubna do června o 2,4 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím růst HDP činil 0,2 procenta. Zdrojem růstu zůstává i přes částečné zpomalení zahraniční obchod, mladoboleslavská Škoda a její subdodavatelé. Opačně působil pokles výdajů na konečnou spotřebu. Údaje odpovídají odhadům analytiků. Vyplývá to z dnešních předběžných údajů Českého statistického úřadu. Naopak našemu největšímu sousedovi – Německu – se nedařilo. Výrazný pokles jeho ekonomického růstu byl nepříjemným překvapením.
„Zatímco výsledky za druhé čtvrtletí ve velkých evropských ekonomikách Německu a Francii přinesly značné zklamání, růst české ekonomiky víceméně odpovídal očekáváním,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. To však podle něj nic nemění na skutečnosti, že mezičtvrtletní přírůstek tuzemského HDP byl nejnižší od konce recese v české ekonomice v polovině roku 2009. „Ekonomika již patrně vyčerpala svůj postkrizový boom, přičemž k udržení předchozí dynamiky postrádá nové impulsy,“ dodal.
Tahounem české ekonomiky je zatím zahraničí
Ekonomiku nahoru táhne i nadále zahraniční obchod. Jeho pozitivní příspěvek ale postupně ochabuje. Vývoj HDP naopak negativně ovlivňují výdaje na konečnou spotřebu domácností. Češi si totiž stále hlídají výdaje a šetří. Negativně tak ovlivňují tuzemské firmy, které nemají dostatek zakázek, což se odráží na vývoji hospodářství. To se podle analytika GE Money Bank Petra Gapka nezmění, dokud české hospodářství nepotká trvalý stabilní růst a nižší nezaměstnanost. „Oživení spotřeby domácností – to je věc, se kterou lze počítat až skutečně do budoucna, kdy se ekonomika bude vyvíjet stabilně a bude dále klesat míra nezaměstnanosti, pak teprve začnou domácnosti přispívat pozitivně k tvorbě HDP,“ potvrzuje analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Analytik Komerční banky Jiří Škop:
„Vývoj ve druhém čtvrtletí byl příznivý v průmyslu, i když ve srovnání s prvním čtvrtletím by měl být růst daleko nižší. Slušně se vyvíjelo i stavebnictví, pozitivní příspěvek lze očekávat i od soukromých služeb. Naopak zemědělství by mělo stagnovat a veřejné služby dokonce poklesnout.“
Analytici české ekonomice na celý letošní rok předpovídají, že se její růst dostane na 2,2 procenta. Ekonomové ale přiznávají, že kvůli poslednímu vývoji na světových trzích budou zřejmě muset své odhady přehodnotit.
Vyhlídky otevřené české ekonomiky nejsou ale dobré. Hospodářství Evropy totiž zpomaluje. „To, co se stalo na světových trzích v posledním řekněme měsíci, a to, co tomu předcházelo, mělo za následek snížení odhadů obecně na nejbližší kvartály, včetně celého roku 2012, kdy pravděpodobně uvidíme nižší růst světové ekonomiky,“ dodává Brožka. Špatná nálada se projevila i na českém indexu nákupních manažerů – což je jeden z důležitých barometrů podnikatelské aktivity. V červnu klesl na 53 bodů, ještě v lednu byl o sedm bodů výš. Padesátibodová hranice přitom odděluje růst a recesi.
Německá ekonomika nepříjemně překvapila
Druhé čtvrtletí Německu přineslo nepříjemné překvapení. Tamní ekonomika totiž zaznamenala nečekaně prudké zpomalení z rychlých úrovní prvních tří měsíců roku. Mezičtvrtletní tempo růstu hrubého domácího produktu se propadlo na 0,1 procenta. V první části roku přitom spolkové hospodářství rostlo o 1,3 procenta. Šlo tak o nejhorší výkon od propadu z počátku roku 2009. V meziročním srovnání HDP stoupl o 2,8 procenta.
Ekonomové překvapení nejsou. Zpomalení čekali. V průměru odhadovali mezičtvrtletní růst na 0,5 procenta a meziroční tempo na 3,2 procenta. Úřad původně pro první čtvrtletí uváděl mezičtvrtletní růst 1,5 procenta a meziroční tempo 5,2 procenta, což by byl nejrychlejší nárůst od sjednocení Německa v roce 1990.
Konkrétnější údaje zatím ekonomové k dispozici nemají. Podle některých by však útlum mohl být způsoben vývojem ve stavebnictví, které zažilo díky počasí příznivé první čtvrtletí a téměř žádný mezičtvrtletní růst ve druhém. Poukazuje se také na slábnoucí růst domácí spotřeby. Základní příčinou je ovšem zhoršený vývoj globální ekonomiky, který podkopává německý vývoz, až dosud motor prudkého růstu.
Jörg Krämer z Commerzbank:
„Německo se nemůže zcela odloučit od světové ekonomiky.“
Německé údaje nejsou dobrým znamením pro první odhady čtvrtletního růstu v celé eurozóně. Spolu s čísly o stagnaci francouzské ekonomiky z minulého týdne naznačují, že předpovědi o růstu HDP eurozóny o 0,3 procenta jsou zřejmě příliš optimistické. „Není to pro HDP eurozóny nic pozitivního. Nemůžeme teď očekávat více než stagnaci,“ řekl Jörg Luschow z banky WestLB.
Největší evropská ekonomika zažívala od konce finanční krize a globální ekonomické recese hvězdný růst. Loni díky silnému vývozu stoupla o 3,6 procenta po propadu o 4,7 procenta v roce 2009, což byl nejhorší výsledek od druhé světové války.
