Česká spořitelna vyplatí své matce 11 miliard

Praha – Akcionáři České spořitelny dostanou dividendu 75 korun za akcii hrubého. Dnes o tom rozhodla valná hromada. Skupina Erste, která vlastní téměř 99 % akcií, se tak může těšit na více než 11 miliard korun. Dividendy na akcii jsou o patnáct korun vyšší než loni, a to i přesto, že zisk banky klesl o tři procenta. Česká spořitelna je na počet klientů největší tuzemská banka.

5 minut
Česká spořitelna: Dividenda bude 75 korun
Zdroj: ČT24

Zbytek zisku, který nebude vyplacen na dividendách, Česká spořitelna převede do nerozděleného zisku a posílí tak dále vlastní kapitál. Externím auditorem pro rok 2015 zůstává společnost Ernst & Young Audit. Loni bance klesl neauditovaný konsolidovaný čistý zisk meziročně o 3,3 procenta na 15,07 miliardy korun. 

„Řada výplaty dividend od roku 2013 (tedy ze zisku 2012) do roku 2015 hovoří sama za sebe; 50, 60 a nyní 75 Kč na akcii. Miliardové sumy, které ve svém součtu Erste z dividend dostane, jsou ještě působivější,“ komentoval dividendu analytik BH Securities Petr Hlinomaz.

Skupina Erste Group Bank, která Českou spořitelnu ovládá, se loni dostala do ztráty 1,44 miliardy eur (39,63 miliardy korun). Důvodem byl odpis aktiv v Rumunsku a tvorba vyšších opravných položek a rezerv ke špatným úvěrům v Rumunsku a Maďarsku.

Pavel Kysilka
Zdroj: Viktor Chlad/isifa/LN

Česká spořitelna pomáhá své matce

Česká spořitelna i letos podpořila rakouskou centrálu největší bankovní skupiny v Evropě Erste, kvůli jejím ztrátám. Tuzemská banka oproti ní totiž vydělala, a to 15 miliard korun. „V případě Erste lze říct, že Česká spořitelna v posledních letech vlastně podržela celou skupinu nad vodou,“ uvedl před časem analytik Jiří Zendulka z BH Securities.

Obdobně svým mateřským společnostem pomáhá i ČSOB a Komerční banka. „Všechny tři hlavní banky v loňském roce vyplatily více než polovinu vytvořeného zisku z předchozího roku. Nejvíce Komerční banka, u které se jednalo o téměř 70 procent zisku. Dohromady všechny tři vyplatily 22,4 miliard korun,“ popisuje Zendulka.

Podle předsedy představenstva České spořitelny Pavla Kysilky čekají český bankovní sektor ne roky, ale celé dekády slušného růstu. Trendem bankovnictví v příštích letech bude podle něj měnící se role poboček, jejichž prostřednictvím budou dávat banky klientům skutečné poradenství ve všech fázích života. Rutinní operace budou moci uskutečňovat pomocí mobilů či internetu. Nároky na pobočkovou síť tak vzrostou, jejich počet se ale měnit nemusí. Měnit se bude důvod, proč je navštěvovat. Lidé tam budou řešit své životní potřeby, sny a situace, poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...