Česká měna uzavřela pod 26 korunami za euro

Česká měna v pátek prolomila hranici 26 korun za euro a krátce se dostala až na 25,92 koruny za euro, tedy na nejsilnější úroveň od začátku srpna. Nakonec ještě oslabila, přesto uzavřela pod hranicí 26 korun, a to na 25,99 koruny za euro. Vůči dolaru koruna posílila o 18 haléřů na 21,99 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.

„Vývoj koruny bezesporu překvapil, jelikož na trhu se obecně předpokládalo, že díky dnešní splatnosti státních poukázek převyšujících objem 40 miliard korun může mít koruna naopak tendenci oslabovat,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Vývoj kurzu koruny k euru může podle něj částečně souviset s očekáváním trhu, že Česká národní banka bude pokračovat v postupném zvyšování svých úrokových sazeb. Na středečním zasedání ještě převážily hlasy členů rady, kteří nebyli pro zvyšení, podle analytiků je ale růst v listopadu jasný.

Příští týden může opět nastat oslabování

Překvapující je podle Seidlera to, že psychologická hranice 26 korun za euro byla prolomena právě nyní. „Hlavní příčinou dnešního vývoje tak může být horší likvidita na trhu způsobená prodlouženým víkendem ve spojení s některými obchody, které se odehrávají na konci čtvrtletí,“ míní. Pokud je příčinou současného vývoje především nižší likvidita, mělo by v příštím týdnu dojít opět ke korekci kurzu koruny směrem ke slabším hodnotám, dodal. 

Marek Dřímal z Komerční banky předpokládá, že v následujících dvou měsících by se kurz koruny mohl dostat k úrovním 25,50 až 25,70 koruny za euro, a to díky dobré ekonomické kondici a pravděpodobnému rychlému zpřísňování měnové politiky ČNB, podotkl.

Česká národní banka držela s pomocí intervencí od roku 2013 kurz koruny k euru nad 27 korun za euro. Přistoupila k tomuto kroku kvůli hrozící deflaci. Na začátku letošního dubna pak centrální banka intervence ukončila, a od té doby postupně koruna vůči euru i dolaru posiluje. Poprvé prolomila hranici 26 korun za euro 20. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 13 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...