Česká měna uzavřela pod 26 korunami za euro

Česká měna v pátek prolomila hranici 26 korun za euro a krátce se dostala až na 25,92 koruny za euro, tedy na nejsilnější úroveň od začátku srpna. Nakonec ještě oslabila, přesto uzavřela pod hranicí 26 korun, a to na 25,99 koruny za euro. Vůči dolaru koruna posílila o 18 haléřů na 21,99 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.

„Vývoj koruny bezesporu překvapil, jelikož na trhu se obecně předpokládalo, že díky dnešní splatnosti státních poukázek převyšujících objem 40 miliard korun může mít koruna naopak tendenci oslabovat,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Vývoj kurzu koruny k euru může podle něj částečně souviset s očekáváním trhu, že Česká národní banka bude pokračovat v postupném zvyšování svých úrokových sazeb. Na středečním zasedání ještě převážily hlasy členů rady, kteří nebyli pro zvyšení, podle analytiků je ale růst v listopadu jasný.

Příští týden může opět nastat oslabování

Překvapující je podle Seidlera to, že psychologická hranice 26 korun za euro byla prolomena právě nyní. „Hlavní příčinou dnešního vývoje tak může být horší likvidita na trhu způsobená prodlouženým víkendem ve spojení s některými obchody, které se odehrávají na konci čtvrtletí,“ míní. Pokud je příčinou současného vývoje především nižší likvidita, mělo by v příštím týdnu dojít opět ke korekci kurzu koruny směrem ke slabším hodnotám, dodal. 

Marek Dřímal z Komerční banky předpokládá, že v následujících dvou měsících by se kurz koruny mohl dostat k úrovním 25,50 až 25,70 koruny za euro, a to díky dobré ekonomické kondici a pravděpodobnému rychlému zpřísňování měnové politiky ČNB, podotkl.

Česká národní banka držela s pomocí intervencí od roku 2013 kurz koruny k euru nad 27 korun za euro. Přistoupila k tomuto kroku kvůli hrozící deflaci. Na začátku letošního dubna pak centrální banka intervence ukončila, a od té doby postupně koruna vůči euru i dolaru posiluje. Poprvé prolomila hranici 26 korun za euro 20. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 8 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 8 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 18 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...