Česká lékařská komora chce zvýšit plat lékařů nejméně o deset procent

Česká lékařská komora (ČLK) požaduje každoroční zvyšování platů lékařů v nemocnicích a léčebnách nejméně o deset procent. Vládou schválené zvýšení tarifních platů o 1500 korun považuje za nedostatečné. Vyplývá to z usnesení, které schválili delegáti na závěr 34. sjezdu komory v Brně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že je na každém z ředitelů nemocnic, zda platy navýší více než o zmíněnou částku.

„Sjezd ČLK požaduje každoroční zvyšování platů a mezd lékařů pracujících v nemocnicích a léčebnách, a to nejméně o deset procent. Sjezd ČLK považuje vládou schválené zvýšení tarifních platů o 1500 korun od ledna 2020 pro lékaře za zcela nedostatečné. Sjezd ČLK nesouhlasí s platovou nivelizací, kterou prosazuje vláda,“ stojí v usnesení.

„V roce 2020 platy lékařů vzrostou minimálně o 1500 korun. Je však na každém z ředitelů, zdali platy navýší ještě více. Záleží na potřebě v konkrétní nemocnici. Ředitelé nejlépe vědí, kde je navýšení platů potřeba, to nemůže od stolu určovat ministerstvo,“ reagovala mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Komora také vyslovila nespokojenost s prací ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a jím vedeného ministerstva. Podle usnesení sjezdu resort ani jeho šéf neřeší zásadní problémy zdravotnictví, kterými jsou podle usnesení nezajištěné financování, personální devastace, porušování právních předpisů, také nelegální práce cizinců v nemocnicích bez aprobačních zkoušek, zhoršující se dostupnost zdravotní péče pro pacienty a stále častější nedostupnost běžných léků.

S tvrzením komory, že se problémy zdravotnictví nezabývá, ministerstvo podle své mluvčí zásadně nesouhlasí. „Naopak, ministr Adam Vojtěch nastartoval celou řadu reforem. Vůbec poprvé ministerstvo začalo zodpovědně řešit personální stabilizaci zdravotnictví a přišlo se systémovými opatřeními, jako je například navýšení kapacit lékařských fakult,“ uvedla mluvčí.

Štěpanyová podotkla, že ministerstvo započalo i reformu primární péče a začalo pracovat na zlepšení organizace a dostupnosti zdravotní péče. Ministerstvo také podle mluvčí připravilo důležitou novelu zákona, která řeší doposud neřešené téma, a to nedostupné léky v lékárnách.

Sjezd ČLK také trvá na plné úhradě nákladů na e-recepty a e-neschopenky a elektronizace zdravotnictví od českého státu. Žádá ministra zdravotnictví, aby neprodleně řešil a vyřešil problémy s nedostatkem léků. „Situaci způsobuje přeprodej léků a nedostatečné zásoby v nemocnicích z nedostatku financí v nemocnicích,“ stojí v usnesení.

ČLK v usnesení žádá změnu úhrad, kdy současné úhradové vzorce jsou založené na počtu ošetřených rodných čísel a historických koeficientů. Úhrada podle počtu ošetřených a podle diagnóz na základě seznamu výkonů jako ceníku práce by podle ČLK byla spravedlivější.

Sjezd podpořil i přijetí zákona o léčitelích a zásadně nesouhlasí s tím, aby byla činnost léčitelů regulována v režimu zákona o zdravotních službách. To by podle lékařů vzbuzovalo klamný dojem, že léčitelé jsou zdravotnickými pracovníky.

Česká lékařská komora je samosprávná profesní organizace s povinným členstvím. Má zhruba 52 200 členů, z nichž asi 43 tisíc je aktivních lékařů. Komora dohlíží na to, aby lékaři vykonávali své povolání odborně, v souladu s etikou a zákony. Zaručuje odbornost členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání. Zároveň vede seznam členů a hájí jejich práva a profesní zájmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 3 hhodinami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026
Načítání...