Češi využívají platební karty stále více, mají je i na malé nákupy

V roce 2016 vzrostl v Česku počet plateb u obchodníků platební kartou o 18 procent na 684 milionů. Češi takto zaplatili 477 miliard korun, o sedm procent více než předloni. Růst se týkal všech typů karet, tedy jak těch tradičních, tak i bezkontaktních. Informovala o tom Česká bankovní asociace.

Průměrná částka zaplacená platební kartou byla v roce 2016 těsně pod 700 korun, což je ve srovnání s rokem předchozím pokles o deset procent. Podle asociace je to potvrzením toho, že Češi stále častěji platí kartami i drobné částky, které pak průměr postupně snižují.

Již je normální u sebe nemít moc hotových peněz, a přitom být schopni zaplatit nejen běžný nákup, ale i se najíst či se nechat ostříhat. Karty ‚berou‘ všude. Bohužel to ale většinou platí jen ve městech. Už pár kilometrů od Prahy, Brna či jiného většího města může být problém kartu použít.
Tomáš Hládek
poradce pro platební styk České bankovní asociace

Vzrostl i počet on-line plateb, tedy transakcí, které se uskutečnily za použití karty v různých on-line aplikacích přes internetové brány. V roce 2016 činily on-line platby šest procent všech transakcí kartou a dosáhly devět procent jejich korunového objemu. Růst přitom vykazují již od počátku sledování tohoto ukazatele, tedy od roku 2013.

„Přes různé on-line aplikace jsme na českých i zahraničních webech provedli pomocí karet téměř 40 milionů plateb o objemu přes 42 miliard Kč. V porovnání s údaji před třemi lety, tedy s rokem 2013, to znamená nárůst o 78 procent, respektive o 76 procent,“ upozornil Hládek.

  • Kreditní karta je úvěrová karta a není vázána na běžný účet. Banka takto půjčuje peníze, a to až do výše limitu, který je na kartě nastaven. Pokud nejsou peníze splaceny v bezúročném období, naskočí vysoký úrok.
  • Debetní kartu dostane člověk k běžnému účtu. Jsou na ní jeho vlastní peníze. Může s ní platit v obchodech či vybírat z bankomatu (do výše, která je na účtu). Nelze s ní čerpat do minusu.

Češi se podle něj přestali tolik obávat plateb na zahraničních webech. Ty dokonce co do počtu transakcí převýšily platby na webech domácích. Na zahraničních Češi uskutečnili 21,2 milionu plateb za více než 22 miliard korun, na českých to bylo 18,3 milionu plateb za 20,3 miliardy korun. To odpovídá asi čtvrtinovému růstu objemů a třetinovému zvýšení počtu obou typů plateb proti roku 2015.

Na domácích webech Češi v průměru na jednu on-line platbu utratili 1109 korun, na zahraničních 1044 Kč. V porovnání s rokem 2013 je to zhruba o 250 Kč více. Zatímco ale průměrná částka zaplacená přes on-line aplikace na českém webu vzrostla, na webu v zahraničí naopak klesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.