Češi slaví den daňové svobody téměř o měsíc dříve než země eurozóny

Den daňové svobody nastal v České republice dříve než v zemích eurozóny, ovšem později než je průměr zemí OECD. Den daňové svobody připadá v Česku letos podle výpočtů Liberálního institutu na 2. června, země platící eurem v průměru oslaví tento den 26. června a země OECD jej oslavily v průměru 29. května. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby veškerý jeho příjem připadá státu.

Nejdříve nastal den daňové svobody tradičně v Jižní Koreji (28. dubna). USA mají letos den daňové svobody 20. května. Ze zemí platících eurem je lepší než Česko Slovensko, Irsko, Estonsko . Lépe je na tom také o jeden den Polsko. Naopak hůře na tom je například Německo, Nizozemí, Francie, Rakousko nebo Finsko.

Češi letos na stát pracovali 153 dní, což je nejméně od roku 2000.

Liberální institut při svém výpočtu vychází z kalkulací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.

6 minut
Schwarz: Význam dne daňové svobody
Zdroj: ČT24

Letos tento den začal v Česku o tři dny dříve než loni. Podle předsedy Akademické rady Liberálního institutu Jiřího Schwarze je zkrácení o jeden den dáno přestupností letošního roku a zkrácení o další dva dny je ovlivněno pozitivním ekonomickým růstem.  

K podobnému posunu došlo i v zemích eurozóny. Z toho Schwarz usuzuje, že vliv vlády na posun tohoto data je velmi malý, protože by bylo divné, kdyby vlády koordinovaly své činnosti tak, že by posun činil v průměru dva dny.  Dále uvedl, že ideální den daňové svobody neexistuje, že záleží na tom, jak jsou v jednotlivých zemích nastaveny veřejné rozpočty, systémy sociálního a důchodového zabezpečení, daňová úroveň, svou roli hraje i solidarita a míra přerozdělování.

„Účel tohoto dne je demonstrovat občanům, že daně, které platí, jsou poměrně vysoké … a že prostředky, o kterých rozhodují sami, představují jen o trochu více než polovinu,“ řekl Schwarz. To by mohlo občany motivovat k tomu, aby dbali na úsporné a efektivní vynakládání veřejných prostředků. A také podle toho volili své představitele. 

Den daňové svobody ve vybraných zemích
Zdroj: Liberální institut

Podle výpočtů společnosti Deloitte, která využívá jiné metodiky, připadne den daňové svobody letos na 20. června, o dva dny později než loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 5 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 12 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...