Češi šílí po zlatu, nakupovat ho budou z automatů

Praha – Zlato v posledních týdnech láme rekordy. Dnes cena drahého kovu poprvé v historii překročila hranici 1 900 dolarů za trojskou unci. Zlato se tak v době velkých turbulencí na světových finančních trzích stává bezpečnou investicí. Zvýšený zájem nejen světa, ale i Čechů už motivoval i Českou mincovnu. Chystá se totiž zavést prodejní automaty na zlato. Ještě letos by se mohly objevit na letištích, v kasinech a v nákupních zónách velkých měst. Píší o tom dnešní Hospodářské noviny.

V automatech už zlato nakupují lidé na mnoha místech světa. Stroje společnosti Gold To Go stojí třeba ve Frankfurtu, Dubaji nebo v Londýně. Češi poslední dobou za kov utrácejí desítky milionů korun denně. Automaty by tak mohly dobře fungovat i u nás. Ceny zlata z automatů přitom budou podobné těm, za které mincovna toto zboží prodává na internetu.

Ředitel České mincovny Radek Šulta:  

„Zlatomaty by měly být na letištích, v kasinech a nákupních centrech ve velkých městech - takže Brno, Praha, Karlovy Vary a další. Kromě zlatých cihliček budeme v automatech nabízet i další produkty jako medaile a mince.“

Mincovna tak využije současný zvýšený zájem o zlato. Šulta totiž potvrzuje, že je její současný prodej rekordní. „V pátek jsme prodali zlato za třicet milionů korun,“ uvedl a dodal, že jedna zákaznice nakoupila zlato za sedm milionů korun, což byla pro mincovnu nejdražší jednorázová objednávka v historii. Zájem roste tak rychle, že jsou sklady prázdné a lhůty se posouvají na druhou polovinu září.

Česká mincovna
Zdroj: ISIFA/VLP/Jan Škvára

První automat Gold To Go vznikl v roce 2009 v Německu, od té doby jich stejnojmenná firma instalovala celkem sedmnáct, mimo jiné v Dubaji či v Londýně.

Zlatá horečka se stupňuje

Od konce června se cena zlata ve světě vyšplhala o čtvrtinu. Od začátku roku je potom vyšší o téměř třetinu. Nahoru hodnotu drahého kovu tlačí obavy ze státních bankrotů v Evropě. Podíl má i vysoké zadlužení ve vyspělých zemích a známky citelného zpomalení globální ekonomiky, které by mohlo centrální banky přimět k nové vlně podpůrných opatření. Podle některých analytiků podporují poptávku i spekulace o tom, že americká centrální banka představí nová opatření na pomoc domácí ekonomice. Tato opatření by mohla vést k poklesu kurzu dolaru, jenž by snížil cenu žlutého kovu z pohledu držitelů ostatních měn. „Základním motorem cen zlata je klesající hodnota amerického dolaru,“ tvrdí analytik Colin Whitehead ze společnosti Fat Prophets. „Čím více peněz (Američané) vytisknou, tím silnější bude zlato,“ dodal.

Zlato je považováno za jeden z nejlepších nástrojů, jak se bránit před inflací a znehodnocením úspor. „Nedovedu si predstavit, že by zlato nerostlo. I vzhledem k tomu, že zprávy, které chodí ze světa, jsou spíš špatné než dobré,“ dodává ředitel Saxo Bank ČR Karol Piovarcsy.

„Investoři se v těchto obtížných časech prozatím rádi obrací ke zlatu jako k bezpečnému útočišti,“ tvrdí obchodník Darren Heathcote ze společnosti Investec Australia. Na návrat zlatého standardu to ale nestačí. „Na světě není dost zlata. Pokud by mělo znovu být hlavním měřítkem ekonomie, čekala by nás rychlá deflace a následně deprese opravdu velkých rozměrů,“ vysvětluje Robert Skidelsky z Warwické univerzity.

Zlato by svědčilo i České národní bance

Zlato začaly horečně skupovat i centrální banky - oproti loňskému roku je to v objemu dokonce třikrát tolik. I Česká národní banka (ČNB) by se mohla poohlížet po zlatu jako po větší záruce, než je nákup zahraničních měn. Svoje plány ale nechce prozradit. „Osobně bych si přál, aby ČNB přikoupila nové zlato, protože ho máme extrémně málo. Dlouhodobě toto aktivum bude zhodnocovat, bude růst a je strašně důležité, aby v problémech, které mají světové ekonomiky nebo světové měny, tak abychom měli část svého portfolia - to bohatství ČR diverzifikováno v uchovateli hodnoty, jako je zlato,“ uvádí obchodní ředitel GoldenGate Pavel Ryba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 9 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 11 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.