Češi šílí po zlatu, nakupovat ho budou z automatů

Praha – Zlato v posledních týdnech láme rekordy. Dnes cena drahého kovu poprvé v historii překročila hranici 1 900 dolarů za trojskou unci. Zlato se tak v době velkých turbulencí na světových finančních trzích stává bezpečnou investicí. Zvýšený zájem nejen světa, ale i Čechů už motivoval i Českou mincovnu. Chystá se totiž zavést prodejní automaty na zlato. Ještě letos by se mohly objevit na letištích, v kasinech a v nákupních zónách velkých měst. Píší o tom dnešní Hospodářské noviny.

V automatech už zlato nakupují lidé na mnoha místech světa. Stroje společnosti Gold To Go stojí třeba ve Frankfurtu, Dubaji nebo v Londýně. Češi poslední dobou za kov utrácejí desítky milionů korun denně. Automaty by tak mohly dobře fungovat i u nás. Ceny zlata z automatů přitom budou podobné těm, za které mincovna toto zboží prodává na internetu.

Ředitel České mincovny Radek Šulta:  

„Zlatomaty by měly být na letištích, v kasinech a nákupních centrech ve velkých městech - takže Brno, Praha, Karlovy Vary a další. Kromě zlatých cihliček budeme v automatech nabízet i další produkty jako medaile a mince.“

Mincovna tak využije současný zvýšený zájem o zlato. Šulta totiž potvrzuje, že je její současný prodej rekordní. „V pátek jsme prodali zlato za třicet milionů korun,“ uvedl a dodal, že jedna zákaznice nakoupila zlato za sedm milionů korun, což byla pro mincovnu nejdražší jednorázová objednávka v historii. Zájem roste tak rychle, že jsou sklady prázdné a lhůty se posouvají na druhou polovinu září.

Česká mincovna
Zdroj: ISIFA/VLP/Jan Škvára

První automat Gold To Go vznikl v roce 2009 v Německu, od té doby jich stejnojmenná firma instalovala celkem sedmnáct, mimo jiné v Dubaji či v Londýně.

Zlatá horečka se stupňuje

Od konce června se cena zlata ve světě vyšplhala o čtvrtinu. Od začátku roku je potom vyšší o téměř třetinu. Nahoru hodnotu drahého kovu tlačí obavy ze státních bankrotů v Evropě. Podíl má i vysoké zadlužení ve vyspělých zemích a známky citelného zpomalení globální ekonomiky, které by mohlo centrální banky přimět k nové vlně podpůrných opatření. Podle některých analytiků podporují poptávku i spekulace o tom, že americká centrální banka představí nová opatření na pomoc domácí ekonomice. Tato opatření by mohla vést k poklesu kurzu dolaru, jenž by snížil cenu žlutého kovu z pohledu držitelů ostatních měn. „Základním motorem cen zlata je klesající hodnota amerického dolaru,“ tvrdí analytik Colin Whitehead ze společnosti Fat Prophets. „Čím více peněz (Američané) vytisknou, tím silnější bude zlato,“ dodal.

Zlato je považováno za jeden z nejlepších nástrojů, jak se bránit před inflací a znehodnocením úspor. „Nedovedu si predstavit, že by zlato nerostlo. I vzhledem k tomu, že zprávy, které chodí ze světa, jsou spíš špatné než dobré,“ dodává ředitel Saxo Bank ČR Karol Piovarcsy.

„Investoři se v těchto obtížných časech prozatím rádi obrací ke zlatu jako k bezpečnému útočišti,“ tvrdí obchodník Darren Heathcote ze společnosti Investec Australia. Na návrat zlatého standardu to ale nestačí. „Na světě není dost zlata. Pokud by mělo znovu být hlavním měřítkem ekonomie, čekala by nás rychlá deflace a následně deprese opravdu velkých rozměrů,“ vysvětluje Robert Skidelsky z Warwické univerzity.

Zlato by svědčilo i České národní bance

Zlato začaly horečně skupovat i centrální banky - oproti loňskému roku je to v objemu dokonce třikrát tolik. I Česká národní banka (ČNB) by se mohla poohlížet po zlatu jako po větší záruce, než je nákup zahraničních měn. Svoje plány ale nechce prozradit. „Osobně bych si přál, aby ČNB přikoupila nové zlato, protože ho máme extrémně málo. Dlouhodobě toto aktivum bude zhodnocovat, bude růst a je strašně důležité, aby v problémech, které mají světové ekonomiky nebo světové měny, tak abychom měli část svého portfolia - to bohatství ČR diverzifikováno v uchovateli hodnoty, jako je zlato,“ uvádí obchodní ředitel GoldenGate Pavel Ryba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...