Češi se do penzijních fondů příliš nehrnou. Třetí pilíř je málo atraktivní

Ještě na konci minulého roku evidovaly penzijní společnosti o 82 tisíc střadatelů více, než tomu bylo v červnu, kdy se jejich počet ustálil na 4,788 milionu. Podle Asociace penzijních společností je to dané tím, že ze starých fondů lidé postupně odcházejí a ty nové je příliš nelákají.

  • Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. 
  • Češi se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
  • Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Transformované fondy vznikly z penzijních fondů, které fungovaly do konce roku 2012. Své prostředky svěřují občané do transformovaného fondu, pokud si sjednali smlouvu o penzijním připojištění před 1. prosincem 2012. Transformované fondy zachovávají většinu podmínek, za kterých byla sjednána původní smlouva o penzijním připojištění - především garanci návratnosti vložených prostředků a nárok na státní příspěvek.
  • Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření pro účastnické fondy. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

V takzvaném třetím pilíři jsou dva typy fondů. Ty staré, kterým se říká transformované, a pak nové, účastnické. Z transformovaných fondů lze dnes pouze odcházet. „Když lidé dosáhnou věku 60 let, tak si vyberou své peníze a odejdou," vysvětluje mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Po roce 2013 místo toho vznikly účastnické fondy, kam od té doby mohou lidé vstupovat.

A právě počet těch, kteří ukončili spoření, je vyšší než těch, které si ho založili. Počet klientů v transformovaných fondech klesl o 155 tisíc na 4,4 milionu, ve fondech účastnických ale stoupl pouze o 69 tisíc na celkových 298 tisíc.

Nevýznamně - na 84 550 - vzrostl počet účastníků spoření v důchodových fondech druhého pilíře, jejichž existence bude podle vládního návrhu zákona ukončena k 1. lednu 2016. Vstup nových účastníků do nich už byl zamezen.

Třetí pilíř je málo atraktivní

Důvody, proč střadatelů na penzi ubývá, jsou podle Sedláčka dva. Tím prvním je skutečnost, že na konci roku 2012, kdy staré penzijní připojištění končilo, tak mělo velmi výhodné podmínky a spousta lidí do něj proto vstoupila těsně před koncem. „Nějakým způsobem se tak předčerpal počet lidí, kteří mohou vstupovat," uvedl. A tím druhým důvodem je nedostatečná atraktivita současné podoby třetího pilíře.

To ostatně potvrzuje i prezident asociace Aleš Poklop, podle něhož nelze čekat vyšší nárůst počtu účastníků bez toho, aniž by došlo k zatraktivnění podmínek fondů a odstranění přílišné regulace distribuce, která distributorům brání se do prodeje doplňkového penzijního spoření plně zapojit.

V průběhu spoření například nelze vybrat část naspořených peněz. Spoustě lidí také vadí, že vyplacení sumy není vázáno na konkrétní věk jako předtím, ale na dobu, kdy má člověk nárok na státní důchod, a to je poměrně nejistá hranice, která se může posouvat. A důvěru Čechů v penzijní spoření nepodpořilo ani rušení druhého pilíře.

Spoření na penzi je dlouhodobý produkt. Chceme po občanovi, aby si dával dvacet, třicet let peníze stranou a teď vidíme, že něco, co tady mělo být na dlouhé dekády, lze zrušit během dvou let.
Pavel Racocha
viceprezident Asociace penzijních společností

Příspěvek od zaměstnavatele má pětina střadatelů

Penzijní společnosti koncem června spravovaly ve svých fondech peníze účastníků za celkem 337,575 miliardy korun. Z toho v transformovaných fondech bylo 327,8 miliardy korun, v důchodových fondech 2,5 miliardy korun a v účastnických fondech 7,27 miliardy korun.

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo na konci 2. čtvrtletí ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření 929 tisíc účastníků, tedy téměř pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 691 korun měsíčně a na doplňkové penzijní spoření 792 korun měsíčně.

Kolik lidí spoří v penzijních fondech
Zdroj: ČT24

Celkový kumulovaný zisk fondů penzijních společností za druhé čtvrtletí 2015 činil 1,182 miliardy korun, což je o 7,65 procenta více než v předcházejícím čtvrtletí. Vzhledem k rozhodujícímu podílu na trhu výraznou většinu zisku vytvořily transformované fondy penzijního připojištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...