Češi jsou 17. nejbohatší v EU, dotahují Slovince

Brusel – Hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele loni v Česku dosahoval 80 procent průměru Evropské unie. Mezi všemi 27 členskými státy tak České republice patřila 17. příčka. Češi se tak dotahují na Slovince, kterým loni HDP v poměru evropskému průměru klesl z 91 na 86 procent.

Nejbohatšími obyvateli EU zůstali i loni s velkým náskokem Lucemburčané, jejichž HDP na obyvatele je na 268 procentech unijního průměru. Statistiky jsou v tomto případě ovšem mírně zkreslující, protože lucemburská ekonomika silně těží z lidí, kteří do malého velkovévodství dojíždějí za prací. V Lucembursku žije zhruba půl milionu obyvatel, dalších 100 tisíc jich však podle odhadů do země každý den dojíždí do zaměstnání z Belgie, Francie či Německa.

Druhou nejbohatší zemí zůstává Irsko se 131 procenty unijního průměru. Irům v přepočtu HDP na obyvatele příliš neuškodila ani hospodářská krize, která se na ostrově projevila velmi silně a stát musel masivními veřejnými výdaji zachraňovat finančních sektor. HDP na obyvatele však ve srovnání s rokem 2008 kleslo jen nepatrně ze 135 procent na 131 procent. V těsném závěsu za Iry jsou Nizozemci se 130 procenty.

Nejslabší jsou Bulhaři

Nejhůře si vedli Bulhaři (41 procent), Rumuni (45 procent) a Lotyši (49 procent), kteří si pohoršili vůbec nejvíce ze všech členských států EU. V roce 2008 se nacházeli ještě na 57 procentech průměru, ale hospodářská krize srazila v loňském roce lotyšskou ekonomiku zhruba o 12 procent. Zemi, kdysi označovanou za ekonomického tygra EU, tak musely před pádem zachraňovat úvěry od EU a Mezinárodního měnového fondu.

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank:

„Tři roky máme stabilní pozici, jsme zhruba na 80 procentech HDP. To ukazuje, že jsme silná ekonomika a že máme velké předpoklady k tomu růst. Pokud se vláda nevykašle na dluh a začne ho řešit, máme velké předpoklady na to, aby nás Asiati nesnědli jako sushi, aby o naše výrobky byl na zahraničních trzích zájem. O to se teď hraje.“

Výrazně lépe se vede Chorvatsku, které ještě ani není členem EU. Přesto už v současnosti se v případě přepočtu HDP na obyvatele nachází na 64 procentech unijního průměru a zařadilo by se tak na 21. místo hned za Slovensko se 72 procenty, Chorvaté jsou tak teoreticky ještě bohatší než Maďaři s 63 procenty. Lépe než nejchudším Bulharům a Rumunům se vede i Turkům (46 procent), proti jejichž přijetí do unie se staví celá řada zemí.

Statistici ve svých porovnáváních použili takzvané standardy kupní síly (PPS). To je uměle vytvořená měnová jednotka, která se používá při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že se v ní do jisté míry vyrovnávají rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně se dá říct, že za jeden PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...