Češi si na bydlení letos půjčují nejvíce od krize v roce 2007. Důvodem jsou zejména nízké úroky. Právě hypotéky tvoří největší část celkového dluhu domácností, který se blíží číslu bilion osm set miliard korun. Se splácením hypoték přitom Češi nemají příliš problém. Mnohem slabší je platební morálka u krátkodobých půjček či uzavírání smluv s rizikovými firmami.
Právě na tyto společnosti chce ministerstvo financí více dohlížet a zpřísnit podmínky jejich podnikání. Nabízejí půjčky rychle, pohodlně, bez problému i v hotovosti. Vše je ale doprovázeno vysokým úrokem. Příkladem může být zkušenost muže, který potřeboval rychle půjčit 12 tisíc korun. Požadovaná částka mu přišla za dva dny, nakonec však za ni zaplatil dvakrát tolik. Konkrétně: Částka 12 tisíc vyrostla za 60 dní na 20 200 korun.
„Bohužel je to poměrně častý jev, kdy se dlužníci dostávají do dluhové spirály," přiznává poradce při finanční tísni David Šmejkal. Ministerstvo proto chystá změny, aby podobných případů ubývalo. Regulaci by tak v budoucnu neměly uniknout ani nejnižší půjčky. Ne každý navíc dostane tolik peněz, kolik si přeje.
Poskytovatele úvěrů by navíc měli brát mnohem vážněji na vědomí, jaké jsou možnosti klienta. Nově by na nebankovní úvěry mohla dohlížet také centrální banka. Novela má začít platit už během příštího roku.
Kvůli nízkým úvěrům je letos rekordní zájem o hypotéky. Jen v červnu si půjčilo na bydlení skoro 11 tisíc lidí, což je měsíčně nejvíc od roku 2007. Kromě bydlení si Češi půjčují na nová auta a nečekané výdaje. Méně často se naopak poohlížejí po finanční pomoci kvůli opravám nebo vybavení domácností.
- Jednotlivé půjčené částky u hypoték klesají. V průměru na jednoho klienta jsou to necelé dva miliony korun.
- Nejvíc se zadlužují lidé mezi třicátým a čtyřiatřicátým rokem.
- Právě hypotéky Češi splácejí zodpovědněji než krátkodobé úvěry. Půjčku na bydlení pravděpodobně nikdy nesplatí méně než jedno procento lidí.
