Češi a ojetá auta: Ty mladší prodají, aby si nakoupili desetileté vraky

Až 91 tisíc aut z druhé ruky by mohlo letos zamířit z Česka za hranice. Export ojetin se tím oproti loňsku zvýší o 45 procent. Vývozu totiž nahrává už dva roky uměle oslabená koruna, ostatně i loňský růst exportu byl 25procentní. Problém ale je, že Češi prodávají mladší ojetiny do pěti let a naopak kupují auta, která jezdí po silnicích více než deset let, uvedla společnost Cebia.

Export a import jsou dvě spojité nádoby – protože Češi využívají oslabené koruny a více prodávají svá ojetá auta za hranice, je jich doma nedostatek, a roste tak poptávka po dovozu ojetin z jiných zemí. Dovoz aut z druhé ruky tak letos také roste, a to zhruba o čtvrtinu, ale téměř polovinu z toho tvoří dosluhující vozy.

Čeští motoristé mají letos překvapivě větší zájem o dovážené ojetiny, a to i přes značná rizika s nimi spojená a přes jejich zdražení. Lidé si neuvědomují rizika spojená s ojetými vozy. Například to, že by mohl mít dovezený vůz stočený tachometr, je o 50 procent vyšší než u tuzemských ojetin.
Martin Pajer
ředitel společnosti Cebia

Kvůli neustálému přílivu starších aut a vývozu těch mladších český vozový park celkově stárne. A to má samozřejmě vliv na ekologii, ale i bezpečnost na silnicích. Průměrné stáří osobních aut v registru vozidel je téměř 15 let.

Riziko přetočeného tachometru

Před časem provedla Cebia analýzu vybraného vzorku dovážených vozů a přišla na to, že 60 procent z nich byla nabízeno českým zákazníkům s přetočeným tachometrem. V průměru měly dovážené vozy stočený tachometr o 82 tisíc kilometrů, rekordně ale i o 192 tisíc km. U aut s takto upraveným tachometrem pak cena poskočí o 50 až 100 tisíc korun. Nejčastěji se přetáčejí vozy nejprodávanějších značek Škoda, Ford a Volkswagen a vozy luxusních značek BMW, Audi a Mercedes.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úpravy tachometru přitom nejsou jediným rizikem, zákazník si nemůže být nikdy stoprocentně jistý například skutečným původem auta nebo tím, zda někdo nemanipuloval s identifikátory vozidla. Není totiž ničím výjimečným, že se tímto způsobem v Česku legalizují auta ukradená v zahraničí. Podle Cebie je nějak závadných asi 17 procent dovážených aut.

Když se sečte slabá koruna a vyšší poptávka

Česká národní banka přikročila k devizovým intervencím v listopadu 2013 a od té doby udržuje kurz měny nad 27 korunami za euro. Když se k těmto kurzovním zásahům přidá zvýšená poptávka po ojetých autech, má to jeden výsledek – dovážená auta z ciziny jsou dražší. Při srovnání 800 ojetých vozidel nabízených na zahraničním portálu Mobile.de a českém portálu Sauto.cz je průměrná cena srovnatelných vozů o 44 tisíc korun vyšší v zahraničí.

Podle generální ředitelky autobazarů AAA Auto Karolíny Topolové na dovozu ojetin profitují hlavně zahraniční prodávající a tuzemští prostředníci, kteří vozy nezákonně a podvodně vylepšují. „Podle údajů serveru mobile.de se rychlost prodejů ojetin v Německu meziročně v srpnu zvýšila o 11,3 procenta a ceny vzrostly průměrně o pět procent proti předchozímu roku. Kupující tak jasně doplácí na přetrvávající vlnu zájmu o ojetiny v západní Evropě, která má kvalitních aut akutní nedostatek. Z tohoto důvodu, navíc za nevýhodného kurzu koruny k euru, se poctivý dovoz přestárlých vozů do Česka nemůže vyplatit,“ dodává Topolová.

Cebie odhaduje, že letos se v Česku prodá skoro 700 tisíc ojetých aut, z toho 150 tisíc připadne na individuální dovoz ze zahraničí. Prodej nových aut bez reexportů se má letos zvýšit o 22 procent na 206 tisíc aut.

  • Dvě pětiny (41 %) všech spotřebitelských respondentů uvedlo, že zažívá minimálně jeden problém do jednoho roku od doby, kdy proběhl nákup ojetého vozidla.
  • Dvě pětiny všech problému se staly do 1 měsíce od nákupu automobilu.
  • Spokojenost spotřebitele s vyřizováním žádostí byla nízká (6 z 10).
  • Pouze 27 % respondentů s největším problémem bylo nabídnuto řešení.
  • Až 27 % respondentů neobdrželo informace, které se týkaly emisí CO2 jejich vozu. Neobdrželi rovněž informace ohledně zákonné záruky, nákladů na údržbu, bezpečnostní pověst vozu, historie nehod vozu apod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...