Čepro hledá partnera pro síť čerpacích stanic EuroOil, nevylučuje ani změnu jejího názvu

Značka EuroOil může zmizet z českého trhu čerpacích stanic. Majitel stanic EuroOil, státní distributor paliv Čepro, pro ně hledá strategického partnera. Rámec spolupráce je otevřený, může vést až k přejmenování celé sítě s 202 pumpami. Na možnou transakci upozornily Lidové noviny (LN).

„Trh zůstává silně konkurenční, mění se podoba i funkce čerpacích stanic. Velkou výzvou jsou moderní technologie i alternativní paliva a my nechceme stát stranou tohoto vývoje. Společně chceme čelit těmto výzvám a využít to nejlepší z potenciálu obou budoucích partnerů pro následný úspěch,“ uvedl nyní generální ředitel Čepra Jan Duspěva.

Podle informací LN by v poptávkovém řízení mohl být osloven mimo jiné petrochemický holding Unipetrol, který je se svými čerpacími stanicemi Benzina lídrem tuzemského trhu, maďarský koncern MOL, britský Shell, rakouské OMV nebo také francouzský Total. „Ten před časem v Česku prodal své pumpy, ale figuruje u nás jako dodavatel olejů a maziv a Čepro z jeho rafinerie v saské Leuně odebírá významné množství pohonných hmot pro české čerpací stanice,“ napsal list.

  • Jediným akcionářem Čepra je ministerstvo financí. Společnost provozuje v Česku 1135 kilometrů produktovodů. Má 650 skladovacích nádrží, jejichž kapacita je 1,76 milionu metrů krychlových. Síť čerpacích stanic EuroOil je z hlediska počtu stanic třetí největší a z pohledu prodejů pohonných hmot čtvrtá nejvýznamnější v České republice. 
  • Zdroj: ČTK

Pumpařská velmoc Česko

Ve srovnání s okolními státy vychází Česko stále jako pumpařská velmoc. Dlouhodobě vede v ukazatelích počtu obyvatel na jednu veřejnou čerpací stanici nebo v četnosti pump na dálnicích. Podle aktuálních statistik ministerstva průmyslu a obchodu v tuzemsku opět pump přibylo. Veřejných čerpacích stanic je motoristům k dispozici 4006.

Nejvíce pump, konkrétně 413, má Benzina, druhá skupina MOL disponuje 304 stanicemi. Následuje EuroOil, Shell (175 stanic) a OMV (140 stanic).

„Naskytne-li se možnost akvizice či jiné spolupráce na domácím či zahraničním trhu, vždy tuto příležitost pečlivě analyzujeme a jsme připraveni k případnému jednání. Vyhodnotíme-li nabídku jako správný krok ve správný čas, tak ji realizujeme. Tak jako nyní na Slovensku, kde jsme v dubnu otevřeli první stanici a dalších sedm otevřeme v nejbližší době,“ uvedl ve čtvrtek mluvčí Benziny Pavel Kaidl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...