Brusel - Deflace v eurozóně se v červenci dál prohlubovala. Spotřebitelské ceny klesly dokonce o 0,6 procenta. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu. Poprvé se přitom eurozóna ocitla v deflaci v červnu, kdy ceny vůbec poprvé v historii společné evropské měny poklesly o jednu desetinu procenta. Česku ovšem zatím deflace nehrozí, spotřebitelské ceny zde zatím rostou meziročně o více než jedno procento.
Propad evropských cen byl v červenci ještě citelnější, než očekávali ekonomové. „Je to vůbec nejnižší míra inflace v 16 zemích, které dnes platí eurem, za posledních 50 let,“ komentoval aktuální údaje Martin van Vliet z ING. Za propad přitom mohou především klesající ceny energií, ale tento vývoj by neměl trvat příliš dlouho.
V dalších měsících by se měl podle ekonomů vývoj začít otáčet a na konci roku by spotřebitelské ceny mohly růst, byť jen velmi mírně. Někteří ekonomové navíc tvrdí, že inflaci není v současnosti potřeba věnovat takovou pozornost jako hospodářskému růstu. Stejný názor má přitom i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Nemyslím si, že by se lidé měli tak obávat o vývoj inflace. Myslím, že bychom se měli více soustředit na to, jak oživit hospodářský růst,“ řekl její generální tajemník Angel Gurría.
Petr Zahradník, ekonom České spořitelny:
„Na rozdíl od eskalující míry nezaměstnanosti si myslím, že období deflace je skutečně epizodou, která bude trvat jenom několik málo měsíců.“
Deflace může způsobit vážné problémy
Pokles cen nicméně podle některých ekonomických teorií může být spojen s celou řadou problémů, ale týká se to hlavně situace, kdy by deflace trvala delší období.
Spotřebitelé sice díky snížení cen mohou ušetřit v obchodech, ale deflace by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které už nyní trpí celou řadou problémů. Podniky jsou pak nuceny šetřit náklady, což může dále prohloubit nezaměstnanost.
