Ceny obilovin se propadají

Brno - Česká republika zaznamenala prudký pokles ceny obilovin a řepky. Plodinová burza Brno na dnešním zasedání oznámila, že se za poslední dva týdny objevilo snížení cen u všech komodit v rozmezí osmi až 21 procent. Na propadu cen se podílí postupující úspěšná sklizeň a snížení poptávky po zemědělských plodinách v zahraničí. U některých komodit se ceny dostaly až na úroveň před loňskou sklizní, po které vzrostly ceny v řádech desítek procent.

Klesající tendence cen obilovin a řepky, které byly na konci loňského roku až o několik desítek procent vyšší než na konci roku 2006, se projevuje již od letošního března. Některé z nich už dosáhly úrovně před minulou sklizní. Například pšenice stála v červnu minulého roku kolem 3500 korun za tunu, od sklizně její cena neustále rostla až na 5275 korun v prosinci, nyní stojí opět kolem tří a půl tisíc.

Největší zlevnění se dalo pozorovat u krmné pšenice. Zatímco před dvěma týdny stála tuna v paritě FCA, kdy dopravu hradí kupující, 4429 korun, dnes stojí téměř o tisícikorunu méně. Více než dvacetiprocentní snížení cen zaznamenali makléři burzy u pšenice také v paritě DDP, kdy dopravu hradí prodejce.

Příčinou poklesu cen obilovin je pozitivní vývoj letošní sklizně. Například jihomoravští pěstitelé letos u ječmene dosáhli průměrného výnosu 5,02 tuny na hektar. Loni zemědělci z hektaru sklidili 4,85 tun ječmene. Největší rozdíly ve výnosech z minulého a letošního roku jsou zatím u pšenice jarní. Zatímco loni jí zemědělci z hektaru sklidili 3,49 tun, letos je to 4,61 tun. „Lepší úroda než loni je také ve všech okolních státech, takže není poptávka po exportu našecho obilí. Loni rostly ceny právě kvůli velkému zájmu o české obilí v zahraničí,“ uvedl generální sekretář burzy Karel Zezula. Rozhodující při prodeji obilovin tak podle něj bude kvalita, která je mírně horší než v minulém roce.

Pozitivní zprávou je, že větší sklizeň se letos očekává i v celé EU. Unie po loňském dramatickém růstu cen obilovin pozastavila platnost nařízení, jež nutí farmáře ponechávat část půdy ladem. Čeští zemědělci tak letos zvýšili rozlohu polí s ozimým obilím o 2,3 procenta, což ve srovnání s minulým rokem představuje navíc 22 000 hektarů. Rozloha polí s ozimou řepkou se meziročně zvýšila o 7,3 procenta, tedy o 24 000 hektarů.

Plodinová burza Brno sleduje prodejní a nákupní ceny vybraných komodit pravidelně od roku 1995. Její další shromáždění se uskuteční 19. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...