Centrální Praha neví o většině bytů nabízených přes Airbnb

4 minuty
Události ČT: Hospodářská komora připravila kodex ke sdílenému ubytování
Zdroj: ČT24

Radnice Prahy 1 eviduje zhruba tisíc bytů, které jejich majitelé krátkodobě pronajímají. Jen nejznámější ubytovací server Airbnb přitom nabízí v centru města bytů zhruba trojnásob, řekl  Filip Dvořák z Hospodářské komory. Komora nyní představila kodex, který popisuje, jaké zákonné a etické závazky by měli pronajímatelé plnit. Vláda zase dokončuje opatření, která mají dát jasná pravidla sdílené ekonomice.

Majitelé bytů, kteří je pronajímají přes Airbnb, mají podle současné legislativy povinnost hlásit ubytování městské části kvůli placení poplatků. V případě opakovaného pronájmu také jde o živnost podléhající zdanění. Kontroly jsou však problematické.

Hospodářská komora teď přichází s kodexem. „Vycházeli jsme z toho, že neexistuje žádný seznam povinností jak vyplývajících ze zákona, tak etických, které by měli ubytovávající dodržovat,“ řekl Filip Dvořák.

Do první skupiny patří odvádění poplatků, přihlašování ubytovaných cizinců na policii, uzavírání nájemních smluv, zřízení živnostenského oprávnění v případě opakované činnosti nebo povinnost přihlásit se k EET, pokud host platí v hotovosti. Druhá skupina zahrnuje hlavně dobrou komunikaci se sousedy i s ubytovanými.

„Největším problémem pro nás jsou vztahy v SVJ, tam dochází k narušení soužití, to já vidím jako hlavní problém“ podotkl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09).

Účelem kodexu, který bude zveřejněn na webu komory, je přimět majitele bytů, aby si sami začali hlídat dodržování pravidel ve své branži. „Směřujeme k tomu, aby si sami uvědomili, že pokud se nezačnou chovat slušně, tak se může stát, že ta možnost skončí úplně,“ řekl Dvořák. Zákaz pronájmů přes on-line platformy pod hrozbou pokut vyhlásily loni například Berlín a New York.

Majitelé bytů mají povinnosti platit Praze 1 místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 15 korun na osobu a den. Výtěžek si dělí magistrát a městská část. Hotely musí navíc platit šestikorunový poplatek z ubytovací kapacity. 

Většina vlastníků bytů se podle Dvořáka k placení místního poplatku nehlásí, což je protiprávní. Kontrolovat to má finanční odbor městské části, který však personálně nedostačuje a navíc je průběh kontrol sám o sobě problematický. Úředník se nejprve musí o bytu dozvědět a poté musí dokázat, že skutečně jde o krátkodobý pronájem. V případě opakovaného pronájmu může majitel čelit i kontrole živnostenského odboru.  

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury je kodex jedna z možných cest. „Ale já spíš věřím na jasná pravidla,“ dodal. „Pokud kodex bude vizitkou toho, že jde o poctivé snažení, tak si myslím, že se k tomu hlásit budou,“ poznamenal ekonomický expert komunistů Jiří Dolejš.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) varuje před tím, aby nové služby v rámci sdílené ekonomiky nezadusila přílišná regulace. „Je důležité, aby si zákazník mohl vybrat,“ řekl. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zase zastává názor, že by měly mít všichni podmínky stejné nebo podobné a všichni platit daně. Význam placení daní zmínil i lidovecký předseda Pavel Bělobrádek. „Potom ať si zákazník rozhodne, jestli půjde do luxusnější, bezpečnější, komfortnější a osvědčenější verze, nebo do rizika,“ dodal.

Každý čtvrtý pronajímatel po krátké době končí

Pouze polovina hostitelů v Praze je v krátkodobých pronájmech bytů přes Airbnb úspěšná, přiblížil v rozhovoru s ČTK Matěj Koutný, zakladatel společnosti Blahobyty, která je největším správcem pronajímaných bytů přes Airbnb v Praze a má ve správě dvě stovky bytů. Každý čtvrtý hostitel (23 procent) podle něj po krátké době skončí, zatímco téměř třetina lidí, kteří nabízejí pronájem bytu či pokoje přes Airbnb, tak činí jen během dovolené, tedy třikrát do roka či méně.

Podle Koutného má velká část bytů nabízených v Praze přes Airbnb natolik slabou obsazenost, že na sebe nevydělají a rozhodně nepřekonají výdělkem dlouhodobé pronájmy. „Jednou z příčin je poloha. Hodně lidí to zkouší daleko od centra, což nedává smysl, ale jsou tady i jiné důvody. Obecně se říká, že Češi mají docela vysoký standard v tomto typu ubytovacích služeb. Což v praxi znamená, že průměrná kvalita inzerátů v Praze je sice často vyšší než v jiných západních městech, ale zároveň to představuje vysokou lokální konkurenci,“ řekl Koutný.

Lidé, kteří nabízejí krátkodobé pronájmy, si podle něho vydělají až 200 procent možného příjmu z dlouhodobého pronájmu. „Ti, kteří to moc neumí, si přijdou třeba na polovinu a naopak dobře spravované a atraktivní byty někde v centru mohou vydělat až dvojnásobek,“ uvedl Koutný. Podle něho je také důležité si uvědomit, že s krátkodobým pronájmem jsou značné náklady spojené s provozováním - praní, uklízení, dokupování hygienických věcí a úklidových prostředků, nehledě na čas strávený při čekání na hosty.

Pro srovnání podle údajů společnosti Trigema průměrná cena nájemního bytu v Praze kategorie 1+KK byla na konci června 11 294 korun, v případě 2+KK 14 223 Kč a u bytů 3+KK to bylo 18 134 korun měsíčně. Nejdražší jsou byty v centru města, v Praze 2 u jednoho z nabízených bytů cena měsíčního nájmu dosáhla 130 tisíc korun. Naopak nejlevnější je Praha 9, kde bylo průměrné nájemné o 30 procent nižší než v nejdražší Praze 1.

Největší pravděpodobnost krátkodobého nájmu v Česku je v hlavním městě. Ale i zde jsou vidět velké rozdíly v přístupu a tím i v celkovém úspěchu s pronajímáním. „Jen necelých deset procent aktivních pronajímatelů za poslední rok se může pochlubit tím, že se jim podařilo získat každý měsíc alespoň jednu recenzi na své ubytování,“ uvedl šéf firmy Blahobyty.

Podle údajů společnosti ze všech aktivních nabídek pokojů a bytů byla každá osmá pronajata jen jednou. A přibližně polovina méně než desetkrát, takže polovina lidí v Praze aktivních na Airbnb nebyla příliš úspěšná a pronajímala svůj byt či pokoj zhruba jeden měsíc v roce. Jen během své dovolené pronajímá v Praze nemovitost 28 procent z hostitelů na Airbnb.

V Praze je aktuálně v nabídce více než 17 tisíc bytů. Během hlavní sezony od dubna do srpna se podaří pronajmout v průměru kolem šesti tisíc bytů a pokojů, což je 35 procent všech registrovaných nabídek. Průměrná délka jednoho pobytu pak činí 3,5 dne.

Sdílená ekonomika Airbnb
Zdroj: ČT24

Airbnb se svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Podle vládní analýzy v hlavním městě Airbnb dosáhla ročního objemu obchodu 2,2 miliardy korun. Praha o regulaci služby uvažuje, magistrát nyní prověřuje možnosti, jak by mohl iniciovat legislativní změny pro regulaci sdílené ekonomiky.

Loni se v Česku přes Airbnb ubytovalo 710 tisíc zahraničních turistů, což je meziroční růst o 59 procent. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...