Nový rok přinese v mnoha českých městech opět o něco dražší vodu. Ceny pro domácnosti v průměru stoupnou o procento, někde to ale bude až o pět. Zdražovat se chystá většina dodavatelů, zdůvodňují to investicemi do zanedbané infrastruktury. Ročně takto investují asi deset miliard korun. Domácnosti teď platí za kubík vody v průměru 83 korun. Od ledna vydají o necelou korunu víc.
Vodárny přitom původně plánovaly výraznější nárůst. Ministerstvo životního prostředí totiž chtělo zdražit odběr levnější, ale vzácnější podzemní vody. Návrh však později po kritice stáhlo, proti se totiž postavila ČSSD nebo odbory. „Pakliže by novela vodního zákona schválena byla, tak jsme očekávali nárůst zhruba 3–5 procent,“ uvedl ředidel Sdružení oboru vodovodu a kanalizací (SOVAK) Oldřich Vlasák.
Cena vody se v Česku zvyšuje dlouhodobě. Třeba v roce 2012 poskočila v průměru dokonce o 11 procent a prolomila sedmdesátikorunovou hranici. Poslední dobou rostla o dvě a půl procenta ročně.
Nejdražší vodu mají lidé na Ústecku či Liberecku
V příštím roce vychází průměrné zdražení asi na jedno procento, jednotlivá města se ale dost podstatně liší. Zatímco v Olomouci nebo v Plzni voda dokonce zlevní, tak třeba na Frýdlantsku podraží o pět procent.
Rozdíly jsou patrné i v těch největších městech. Pražané zaplatí za kubík 85 korun, což odpovídá průměru. Obyvatelé Brna i Ostravy platí méně, okolo 76 korun. K nejlevnějším patří voda v Krnově – i po téměř pětiprocentním zdražení bude příští rok stát necelých 48 korun. Naopak dlouhodobě nejvíc platí za vodu obyvatelé Ústeckého či Libereckého kraje, v některých městech i přes 100 korun za kubík.
Brabec se chce firmám podívat na zisky
Zdražování vysvětlují vodárny inflací a nutnými investicemi do zastaralých sítí. Vláda ale nedávno upozornila, že velká část zisků firem v oboru končí u mateřských společností v zahraničí. Chystá proto změny v regulaci. „Aby ty společnosti měly menší zisky, a naopak více peněz zůstalo na tu obnovu,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
„Z našeho pohledu se nedomníváme, že by náš obor jako takový nějakým způsobem vyčníval,“ oponuje ale Oldřich Vlasák. Navíc podle vodáren vládní analýza nepočítá s nájemným, které firmy platí městům a obcím.
Naopak podle vodárenských společností neumožňují ceny vodného a stočného dlouhodobou samofinancovatelnost oprav infrastruktury. Celková hodnota vodohospodářského majetku v Česku je přes jeden bilion korun a podle některých odborníků by roční investice do oprav a obnovy tohoto majetku měly činit přes 20 miliard korun, tedy dvojnásobek skutečné částky.
Za posledních pět let se prý ale do obnovy sítě investovalo přes 40 miliard korun. „Ztráty vody v trubní síti klesly z 28 procent na průměrných 15 až 16 procent. To je velmi slušný evropský průměr,“ uvedl už dříve Oldřich Vlasák. Kvalita vodárenské infrastruktury se ale velmi liší místo od místa, přičemž největší problémy jsou podle Vlasáka u malých společností.
