Praha, Královehradecký a Plzeňský kraj – takové je letošní pořadí těch nejlepších míst pro život v Česku. Výzkum provádí každoročně projekt Místo pro život a výsledek je tvořen kombinací statistických dat, názoru kolegia oborníků a průzkumu mezi 1400 obyvateli všech krajů. I loni se přitom o první tři místa podělily tyto tři části republiky. Plzeňský kraj byl na prvním místě, druhá Praha a třetí kraj Královéhradecký.
- 1. Praha
- 2. Královéhradecký kraj
- 3. Plzeňský kraj
- 4. Liberecký kraj
- 5. Jihočeský kraj
- 6. Vysočina
- 7.-8. Zlínský kraj
- 7.-8. Karlovarský kraj
- 9.-10. Pardubický kraj
- 9.-10. Jihomoravský kraj
- 11. Olomoucký kraj
- 12. Moravskoslezský kraj
- 13. Ústecký kraj
- 14. Středočeský kraj
„Práce se v Praze shání daleko snáze než v jiných regionech, průměrná mzda je nejvyšší v zemi, zdravotní péče je na lepší úrovni než ve většině dalších krajů a v neposlední řadě se hlavní město pyšní velkým počtem spolků, nadací a občansky prospěšných organizací,“ odůvodnili autoři výzkumu výsledek.
I Praha má ale samozřejmě své mínusy. Je to kriminalita, znečištění ovzduší a téměř o 71 procent méně zeleně než ve zbytku země.
Druhý Královéhradecký kraj zase získal nejlepší hodnocení v oblastech zdravotní a sociální sféry a v kvalitě pracovních podmínek. Nejvyšší je tam pak míra bezbariérovosti, nízká průměrná nemocnost a druhý nejvyšší počet lékáren. „Kraj úspěšně zaměstnává osoby se zdravotním postižením, snižuje se dlouhodobá nezaměstnanost,“ uvedli autoři výzkumu. Zároveň kraj vede v recyklaci odpadu a počtu kulturních institucí. Problémem zůstává nezaměstnanost lidí do 24 let.
Loňský vítěz Plzeňský kraj klesl letos na třetí místo. Získal ho díky kvalitním pracovním podmínkám, vzdělání a péči o děti. Klesá dlouhodobá nezaměstnanost a platy patří k nadprůměrným. Lidé mají dost kulturního i sportovního vyžití a vyprodukují nejméně odpadu. Problematická je ale stále infrastruktura, až 16 procent lidí nemá přístup k pitné vodě a silnic a dálnic je o 30 procent méně než jinde.
Města udělala od revoluce obrovský pokrok
Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dana Jiránka udělaly radnice za posledních 26 let obrovský kus práce. „Je to vidět na ovzduší i na tom, jak se chováme k odpadům. Nebo školství – je mnohem více rozvinuté, více lidí studuje,“ uvedl Jiránek.
Šéf Svazu měst a obcí, ale poukazuje i na problémy, které v příštích letech právě jednotlivé samosprávy čekají. Dnes se například potýkají s velkým počtem dětí, zanedlouho, ale budou muset řešit vysoké počty seniorů. V tom se ale neobejdou bez spolupráce se státem.
