Čechů podporujících přijetí eura už je zhruba čtvrtina

Praha - Pro zavedení eura i v tuzemsku je nyní 24 procent Čechů. Podíl podporovatelů tak za rok a půl vzrostl o sedm procent, a to zejména kvůli úbytku kategorických odpůrců společné evropské měny. Na její perspektivu však Češi podle průzkumu agentury STEM nahlížejí spíše pesimisticky. A právě na nesouhlas s přijetím eura se zaměřili v kampani před evropskými volbami občanští demokraté, kteří požadují, aby se o přijetí společné měny hlasovalo v referendu. Vznikla už i petice, která má bojovat za zachování české koruny.

Většina lidí je stále proti přijetí eura v Česku - kategoricky ho odmítá 48 procent Čechů, přičemž v září 2012 jich bylo 55 procent. Dalších 28 procent je spíše proti. Odpůrci tak v české společnosti stále výrazně převládají.

Mezi českými občany také převažuje nedůvěra v budoucnost evropské měny. O udržení eura jako společné měny v Unii je přesvědčeno 48 procent dotázaných, před rokem to byla přesná polovina občanů. Dosud největší nedůvěru v udržení eura Češi vyjadřovali před dvěma lety, kdy podíl pesimistů představoval 61 procent občanů.

Průzkum se uskutečnil od 11. do 20. března mezi 1 070 respondenty staršími 18 let.

Kombinací odpovědí na obě otázky se podle agentury STEM ukazuje, že polovina lidí nahlíží na euro pesimisticky - odmítá ho jako českou měnu a zároveň nevěří v jeho udržení. Úplně opačného názoru je 22 procent Čechů.

Průzkum agentury STEM
Zdroj: ČT24/STEM

Přitom ještě krátce po vstupu ČR do Evropské unie bylo veřejné mínění u nás v názoru na euro rozděleno do dvou poměrně vyrovnaných táborů. Od roku 2010 do roku 2012 však STEM v každém výzkumu na toto téma zjistil snížení podílu zastánců zavedení eura. Letošní výsledky sice naznačují mírný nárůst podílu podporovatelů přijetí nové měny a úbytek kategorických odpůrců, celkově ale stále výrazně převládají ti, kteří jsou proti zavedení eura jako měny v ČR.

ODS chce, aby o euru rozhodli lidé v referendu

Občanští demokraté žádají po stávající vládě, aby se pokusila vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. Česká republika by podle nich nemusela v budoucnu přistoupit k euru, pokud by si to sama nepřála. Česko se ale k přibrání společné měny zavázalo bez konkrétního termínu při vstupu do Evropské unie v roce 2004.

Petr Fiala a Jan Zahradil společně podepsali Petici pro korunu
Zdroj: ČT24/Facebook/Občanská demokratická strana

Závazek České republiky při vstupu do Unie před deseti lety má ODS v paměti, podle ní se ale podmínky pro nové členy eurozóny od roku 2004 výrazně změnily. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. K přičlenění do eurozóny by se tak měli občané podle ODS vyjádřit v referendu.

Občanští demokraté stáli také u zrodu Petice pro korunu, v níž se lidé mohou vyjádřit proti přijetí společné evropské měny. „Nesouhlasíme s tím, že vstup do eurozóny je ukazatelem vyspělosti země, úrovně ekonomiky nebo výsledků transformace postkomunistických států. Naopak ho vnímáme čistě jako politickou, nikoli ekonomickou volbu,“ píše se mimo jiné v petici.

Petice pro korunu

  • Euro přinese zdražení, ceny se zaokrouhlí směrem nahoru.
  • Spolu s eurem přijmeme cizí dluhy až ve výši 350 miliard korun.
  • Euro neznamená hospodářský růst nebo vyšší zaměstnanost.
  • Přijetím eura za současné hospodářské situace můžeme znehodnotit své úspory.
  • Spolu s eurem ztratíme možnost rozhodovat o naší měnové politice.

Současná vláda ve složení ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL vstup do eurozóny podporuje. Podle představitelů je to ale reálně minimálně za pět až šest let. Podobný názor má například prezident Miloš Zeman. Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín. Ani současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) zatím nehodlá euro na českém trhu vítat. Podle něj to ostatně současná vláda zcela jistě nestihne - sám se ale postupným „námluvám“ s eurozónou nebrání. Zároveň ale řekl, že Česko by nemělo ručit za závazky Řecka nebo Španělska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 8 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 8 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...