Čechů podporujících přijetí eura už je zhruba čtvrtina

Praha - Pro zavedení eura i v tuzemsku je nyní 24 procent Čechů. Podíl podporovatelů tak za rok a půl vzrostl o sedm procent, a to zejména kvůli úbytku kategorických odpůrců společné evropské měny. Na její perspektivu však Češi podle průzkumu agentury STEM nahlížejí spíše pesimisticky. A právě na nesouhlas s přijetím eura se zaměřili v kampani před evropskými volbami občanští demokraté, kteří požadují, aby se o přijetí společné měny hlasovalo v referendu. Vznikla už i petice, která má bojovat za zachování české koruny.

Většina lidí je stále proti přijetí eura v Česku - kategoricky ho odmítá 48 procent Čechů, přičemž v září 2012 jich bylo 55 procent. Dalších 28 procent je spíše proti. Odpůrci tak v české společnosti stále výrazně převládají.

Mezi českými občany také převažuje nedůvěra v budoucnost evropské měny. O udržení eura jako společné měny v Unii je přesvědčeno 48 procent dotázaných, před rokem to byla přesná polovina občanů. Dosud největší nedůvěru v udržení eura Češi vyjadřovali před dvěma lety, kdy podíl pesimistů představoval 61 procent občanů.

Průzkum se uskutečnil od 11. do 20. března mezi 1 070 respondenty staršími 18 let.

Kombinací odpovědí na obě otázky se podle agentury STEM ukazuje, že polovina lidí nahlíží na euro pesimisticky - odmítá ho jako českou měnu a zároveň nevěří v jeho udržení. Úplně opačného názoru je 22 procent Čechů.

Průzkum agentury STEM
Zdroj: ČT24/STEM

Přitom ještě krátce po vstupu ČR do Evropské unie bylo veřejné mínění u nás v názoru na euro rozděleno do dvou poměrně vyrovnaných táborů. Od roku 2010 do roku 2012 však STEM v každém výzkumu na toto téma zjistil snížení podílu zastánců zavedení eura. Letošní výsledky sice naznačují mírný nárůst podílu podporovatelů přijetí nové měny a úbytek kategorických odpůrců, celkově ale stále výrazně převládají ti, kteří jsou proti zavedení eura jako měny v ČR.

ODS chce, aby o euru rozhodli lidé v referendu

Občanští demokraté žádají po stávající vládě, aby se pokusila vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. Česká republika by podle nich nemusela v budoucnu přistoupit k euru, pokud by si to sama nepřála. Česko se ale k přibrání společné měny zavázalo bez konkrétního termínu při vstupu do Evropské unie v roce 2004.

Petr Fiala a Jan Zahradil společně podepsali Petici pro korunu
Zdroj: ČT24/Facebook/Občanská demokratická strana

Závazek České republiky při vstupu do Unie před deseti lety má ODS v paměti, podle ní se ale podmínky pro nové členy eurozóny od roku 2004 výrazně změnily. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. K přičlenění do eurozóny by se tak měli občané podle ODS vyjádřit v referendu.

Občanští demokraté stáli také u zrodu Petice pro korunu, v níž se lidé mohou vyjádřit proti přijetí společné evropské měny. „Nesouhlasíme s tím, že vstup do eurozóny je ukazatelem vyspělosti země, úrovně ekonomiky nebo výsledků transformace postkomunistických států. Naopak ho vnímáme čistě jako politickou, nikoli ekonomickou volbu,“ píše se mimo jiné v petici.

Petice pro korunu

  • Euro přinese zdražení, ceny se zaokrouhlí směrem nahoru.
  • Spolu s eurem přijmeme cizí dluhy až ve výši 350 miliard korun.
  • Euro neznamená hospodářský růst nebo vyšší zaměstnanost.
  • Přijetím eura za současné hospodářské situace můžeme znehodnotit své úspory.
  • Spolu s eurem ztratíme možnost rozhodovat o naší měnové politice.

Současná vláda ve složení ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL vstup do eurozóny podporuje. Podle představitelů je to ale reálně minimálně za pět až šest let. Podobný názor má například prezident Miloš Zeman. Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín. Ani současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) zatím nehodlá euro na českém trhu vítat. Podle něj to ostatně současná vláda zcela jistě nestihne - sám se ale postupným „námluvám“ s eurozónou nebrání. Zároveň ale řekl, že Česko by nemělo ručit za závazky Řecka nebo Španělska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...