Část řecké sázkové firmy OPAP získala skupina Emma Delta s českým zastoupením

Atény – Třetina řecké sázkové společnosti OPAP připadne česko-řecké investiční skupině Emma Delta. V Řecku jde o první velkou privatizaci v rámci dohody o finanční pomoci s EU a Mezinárodním měnovým fondem. Emma Delta, jejímž členem je investor Jiří Šmejc, získá 33 procent akcií v celkové hodnotě přes 16 miliard korun.

„První velká privatizace v naší zemi byla úspěšně dokončena,“ prohlásil ministr financí Jannis Sturnaras bez dalších podrobností. Emma Delta za třetinový podíl původně nabízela 622 milionů eur. Dnes se podle řeckých činitelů dohodla na zvýšení o 30 milionů eur, jak Atény žádaly. Emma Delta zůstala jediným zájemcem o 33 procent akcií a práva na řízení nejziskovější řecké firmy.

Podle dohody si Řecko ponechá dividendy OPAP v sumě 60 milionů eur. Jeho celkový příjem z transakce tak dosáhne 712 milionů eur, sdělili činitelé. Letos chtějí Atény získat z privatizace 2,6 miliardy eur. Prodej společnosti OPAP byl klíčovým testem tohoto plánu.

Jiří Šmejc:

„Je to vyjádření důvěry v Řecko a vyzdvihuje to náš dlouhodobý závazek vůči této zemi. Jsme přesvědčeni, že uděláme z této přelomové privatizace úspěch pro všechny zúčastněné.“

I pro vládu je ale transakce úspěch, vzhledem k tomu, že závazné nabídky podali jen dva zájemci a známější uchazeči do soutěže nakonec nešli. Šéf HRADF Jannis Emiris označil dosaženou cenu za „vynikající“. OPAP má od vlády monopol na sportovní sázení do roku 2020 a na loterijní sázky do roku 2030. Vlastní také exkluzivní práva na provozování videoloterijních terminálů (VLT) v zemi.

Skupinu Emma Delta vede Šmejc spolu s řeckým rejdařem Jorgosem Melisanidisem. Dalšími partnery jsou řecký podnikatel Christos Kopeluzos, ruská investiční společnost ICT Group a český fond KKCG.

Šmejc tento týden Hospodářským novinám řekl, že chce investovat do odvětví orientovaných na koncové spotřebitele a geograficky se chce zaměřovat na východní Evropu a jihovýchodní Asii. Svou investiční společnost Emma Capital buduje tak, aby byla schopna řídit tři velké investice. Emma Capital je podle něj na investice schopna shromáždit stovky milionů eur.

Šmejc v roce 1992 začal podnikat a v roce 1993 se stal jednatelem a ředitelem firmy PUPP Consulting. V roce 1995 zastával pozici obchodního ředitele společnosti Middle Europe Finance, která obchodovala s cennými papíry se zaměřením na akvizice. Do konce roku 2004 byl 34procentním vlastníkem skupiny TV Nova. V roce 2004 začal působit ve skupině PPF a v roce 2005 se stal jejím akcionářem. Letos prodal pětiprocentní podíl v PPF a získal 13,37 procenta ve společnosti Home Credit, nejcennějšího aktiva PPF.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
Právě teď

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 5 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026
Načítání...