Cameron chce britské daňové ráje srovnat do latě

Londýn – Britský premiér David Cameron se pustil do boje s daňovými úniky. V dopise vyzval deset britských zámořských území, jež jsou považovány za daňové ráje, aby podepsaly mezinárodní smlouvy týkající se daní. Mezi oslovenými jsou třeba Kajmanské ostrovy nebo ostrov Man. Podle řady kritiků jsou tato území využívána společnostmi za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem nebo právě k daňovým únikům. Británie v červnu hostí summit zemí G8. Daňové úniky na něm budou hlavním tématem, píše server BBC News.

Summit skupiny G8 se uskuteční v Severním Irsku. Britský premiér na něm hodlá prosazovat dohodu zaměřenou na boj s daňovými úniky. G8 by podle něj měla „strhnout zdi tajemství společností“. „Musíme vědět, kdo doopravdy vlastní a kontroluje každou společnost,“ stojí podle agentury Bloomberg v Cameronově dopise. 

Nízké daně a omezená regulace vytvořily z řady území hlavní centra mezinárodního obchodu. Nedostatečná transparentnost jejich bankovních systémů ale „otevřela dveře“ obviněním, že jsou využívány společnostmi k tomu, aby se vyhnuly placení daní. „Respektuji vaše právo být oblastmi s nižšími daňovými pravomocemi, ale nižší daně jsou udržitelné jen tehdy, když jsou řádně placeny,“ uvedl premiér podle serveru BBC. V souvislosti s blížícím se summitem Cameron podotkl, že pro Británii nastal klíčový moment, kdy by měla „tyto záležitosti dát do pořádku“. 

Americký dolar
Zdroj: Arno Burgi/ČTK/Picture Alliance

Informace o majitelích mají být zpřístupněny v centrálních registrech

Území, která Cameronův dopis obdržela, jsou Bermudy, Kajmanské ostrovy, Gibraltar, ostrovy Anguilla, Montserrat, Jersey, Guernsey, ostrovy Turks a Caicos, Britské Panenské ostrovy a ostrov Man. Britský premiér je vyzval, aby podepsala mezinárodní protokoly, jejichž cílem je umožnit správcům daně snadněji sdílet informace mezi zeměmi a přijmout opatření na zvýšení jejich transparentnosti. Zřízeny by měly být centrální registry s informacemi o majitelích a dozorčích orgánech každé společnosti a tyto informace zpřístupněny úřadům. 

Případů, kdy se společnosti pohybují v rámci zákona, a přitom se vyhýbají placení daní, poslední dobou přibývá. Třeba v rámci Velké Británie čelí kritice velké společnosti jako Google, Amazon nebo Starbucks. Platí totiž vzhledem k rozsahu svého podnikání velmi nízké daně. 

Obří únik informací o majitelech účtů v daňových rájích rozpoutal vlnu nevole

V poslední době začalo aktivně bojovat proti daňovým únikům více zemí. Shodli se na tom třeba ministři financí Německa a Spojených států - Wolfgang Schäuble a jeho americký protějšek Jacob Lew. „Daňové ráje musí zmizet nejen z Evropy, ale i celého světa,“ prohlásil zase francouzský prezident Françoise Hollande. 

Schäuble současně upozornil na pozitivní efekt obřího úniku informací, který odhalil identitu tisícovek majitelů účtů v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech. Únik podle něj zvýší tlak na země a banky, které daňové úniky movitým lidem umožňují. Únik se má týkat dat zhruba 130 tisíc lidí a 120 tisíc firem ze 170 zemí světa, přičemž údaje o majitelích účtů zveřejnilo minulý týden Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ). 

  • Počet českých společností, které mají vlastníka v daňových rájích, poprvé po mnoha letech klesl. V prvním čtvrtletí se snížil o 44 na 12 632 podniků. Společnost ČEKIA sleduje tyto údaje již 7 let. Firmy zakládají zahraniční pobočky hlavně ve snaze daňově optimalizovat své příjmy.
  • Letos se firmy spíše než na Evropu zaměřily na země střední Ameriky nebo Seychely. Oblíbený byl i Kypr, který na odvrácení bankrotu dostane miliardy od Evropské unie. Jedním z opatření je i zdanění vkladů nad sto tisíc eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 18 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...