Buffett investoval 201 miliard do IBM, o Evropu zájem nemá

New York - Americký investor a jeden z nejbohatších lidí světa Warren Buffett nakoupil za 10,7 miliardy dolarů (zhruba 201,5 miliardy korun) akcie společnosti International Business Machines (IBM). Jedná se o jeho největší investici v odvětví informačních technologií, kterým se dosud zpravidla vyhýbal. O evropské banky ale Buffett zájem nemá, neboť si není jist, zda je Evropská unie ochotna zavést změny nezbytné k tomu, aby se dostala z krize.

Buffett v rozhovoru s televizní stanicí CNBC řekl, že akcie IBM kupoval po částech, a to přes svou investiční společnosti Berkshire Hathaway. Buffett s nákupy začal už v březnu, vedení IBM ale o svém záměru předem neinformoval. Firma se o investicích dozvěděla až z dnešního rozhovoru na CNBC. Buffett nashromáždil zhruba 64 milionů akcií, což mu dává v IBM podíl asi 5,5 procenta, díky kterým se zařadí mezi největší investory v IBM, vedle finančního ústavu State Street Global Advisors.  

Buffett do evropských bank investovat nebude

Buffett už letos koupil podíl v americkém finančním ústavu Bank of America, což je největší banka v USA. Investoval do ní zhruba pět miliard dolarů (více než 94 miliard Kč). O Buffettovi se jako o zachránci evropského bankovního sektoru v poslední době mluví téměř vždy, když se objeví informace, že některá z velkých evropských bank bude muset posílit základní jmění. Buffett ovšem v rozhovoru řekl, že by nejprve musel evropským bankám lépe rozumět, než by do nich nějaké peníze vložil. Prozatím ale prý v evropském bankovním sektoru žádnou investiční příležitost nezaznamenal.  

Buffett očekává lepší zítřky

Legendární investor a spoluzakladatel Berkshire Hathaway uvedl, že evropská ekonomika bude za deset let v lepším stavu, než je teď, období mezi tím ale prý bude složité. Buffett si také myslí, že Evropa teď zřejmě čelí částečnému útoku spekulantů, podrobněji to ale nevysvětlil. K americké ekonomice Buffett dodal, že se její stav zlepší, až se zlepší situace na tamním realitním trhu, který se z krize zatím ještě nevzpamatoval.

Warren Edward Buffett (30. srpna 1930, Omaha, Nebraska) americký investor, obchodník a filantrop. V roce 2008 byl podle žebříčku časopisu Forbes nejbohatším člověkem na světě. Jeho současný majetek, který získal z chytrých investic, které uskutečnil prostřednictvím holdingové společnosti Berkshire Hathaway, je odhadován na 39 miliard dolarů. Buffett je přezdíván jako Věštec z Omahy, protože byl ve svých investičních aktivitách často neuvěřitelně přesný a mnohokrát dokázal předvídat směr trhu i nové trendy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
před 9 hhodinami

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
před 19 hhodinami

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
včera v 14:32

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
včera v 08:08

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026
Načítání...