Brusel/Madrid - Částka až 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu korun), kterou eurozóna o víkendu slíbila Španělsku na rekapitalizaci tamních bank, možná nebude stačit. Myslí si to část analytiků, podle kterých je možné, že nakonec bude potřeba dát dohromady peníze na záchranu celého Španělska. Tentokrát by ale šlo o mnohem větší částku a je otázkou, zda by si to eurozóna mohla vůbec dovolit. Španělsko má před sebou teď klíčové období, kdy si bude muset udržet důvěru kapitálových trhů. Navíc mu teď ratingová agentura Fitch Ratings připravila další překvapení, snížila hodnocení finanční spolehlivosti dvou největších španělských bankovních domů Banco Santander a Banco Bilbao Vizcaya Argentaria (BBVA) na BBB+.
100 miliard eur je prý jen začátek
„Těch 100 miliard eur je jenom první částka. Troufám si říct, že to nemusí být ta poslední. Protože je spousta dceřiných společností na trhu s nemovitosmi, které nepodléhají kontrole a o kterých nic nevíme,“ tvrdí Gustavo Monge, zpravodaj EFE v Praze.
„Je třeba říct, že Španělsko v určité chvíli pravděpodobně zcela ztratí přístup na dluhopisové trhy,“ myslí si londýnský analytik švýcarské banky UBS Justin Knight, jehož cituje ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). „Žádostí o pomoc nám jasně ukázali, že přístup na trhy mají už teď omezený,“ dodal.
Podobný názor má více analytiků, podle nichž má Španělsko před sebou těžké období, kdy bude muset přesvědčit kapitálové trhy, že je pořád ještě věrohodným dlužníkem. Pro Evropu to bude naprosto zásadní moment, protože záchrana čtvrté členské země eurozóny může mít potenciálně katastrofální následky.
Petr Robejšek, politolog a analytik, v rozhovoru pro Studio 6:
„Španělské vlády si nechtějí přiznat, že připustily, aby bylo zastavěno středomořské pobřeží; tři roky po prasknutí bubliny zjistily, že jejich banky nemají peníze. Nechtějí si prostě přiznat, že nedokážou ukočírovat svůj finanční sektor. (…) Podle dosavadních zkušeností musíme vycházet spíše z toho, že ani bankéři ani politici v souvislosti s eurokrizí nikdy neříkají pravdu a vždycky zatajují problémy do poslední chvíle. Takže se nebudu divit, když těch sto miliard stačit nebude.“
Analytici: Evropa si kupuje čas na záchranu eura
Záměrem poskytnout španělským bankám na rekapitalizaci až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) si Evropa kupuje čas na záchranu eura. Dle analytiků by se finančním trhům mělo alespoň přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy.
„Tohle je preventivní a rozhodná akce, která ukazuje, že Evropa a Španělsko jsou společně připraveny přijmout potřebná opatření, aby zajistily finanční stabilitu v Evropě,“ tvrdí Olli Rehn, eurokomisař pro měnové záležitosti.
Problém Řecka se dosud nepodařilo vyřešit, co teprve Španělsko?
Eurozóna prozatím zachraňovala tři členské země z celkových 17, které ji tvoří. Vždy ale šlo o malé ekonomiky, například ta řecká se na hrubém domácím produktu eurozóny podílí sotva z 2,5 procenta. „Když si eurozóna dlouho nedokázala poradit s tak malým problémem, jakým je Řecko, jak by to mohlo vypadat, až bude pomoc potřebovat mnohem větší Španělsko?“, pokládá si otázku část ekonomů.
Madrid se žádosti o finanční pomoc pro své banky dlouho vyhýbal, podle zasvěcených kvůli své hrdosti. Přesvědčila jej zřejmě až sobotní telekonference ministrů financí eurozóny, která byla podle zdrojů agentury Reuters velmi vzrušená.
Španělský premiér Mariano Rajoy se v neděli snažil pomoc vykreslit jako velké vítězství. Hospodářské reformy, které jeho země uplatňuje v posledních pěti měsících, podle něj zabránily nejhoršímu, takže Španělsko nemusí žádat o kompletní záchranu, jako to v minulých dvou letech učinilo Řecko, Irsko a Portugalsko. Rajoyův způsob vysvětlení ale přesvědčil sotva koho.
Banco Santander a Banco Bilbao Vizcaya Argentaria (BBVA) padl rating na BBB+
Rating bank klesl shodně o dva stupně z dosavadní známky A na BBB+. Agentura tímto krokem navázala na svou čtvrteční degradaci hlavního úvěrového ratingu Španělska o tři stupně na BBB. Stejně jako rating celé země i nová hodnocení obou bank mají negativní výhled, to znamená, že Fitch pokládá za možné jeho další zhoršení v dohledné době. Svůj krok odůvodnila rizikem prodloužením ekonomické recese do příštího roku a zranitelností dluhovou krizí v eurozóně.
Španělsko není Řecko, které se potýkalo s rozpočtovým uličnictvím
„Španělsko skutečně není Řecko. Hlavní rozdíl je v tom, kde se ty problémy berou. V Řecku šlo o rozpočtové uličnictví a neukázněnost centrální vlády. Ve španělsku jsou problémy v bankovním sektoru. Rok nazpátek byly problémy řešitelné samotným Španělskem. Problém se vyhrotil díky chybám Španělské vlády a potažmo i Evropy, kdy se byla pozornost příliš soustředěna na úsporná opatření ve státní správě a málo na dokapitalizaci bankovního sektoru. Problém je o to vážnější, že se kryje s řeckým euroexitem,“ vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
„Podle zprávy společnosti McKinsey Global Institute činilo celkové zadlužení Španělska v polovině roku 2011 asi 363 procent hrubého domácího produktu. Vzhledem k předpokládanému propadu ekonomiky nelze jejich krizi vyřešit kombinací úsporných opatření a likvidní podporou. Eurozóna musí připustit, že bude nutná určitá forma odpisu dluhu, nebo státní bankrot,“ myslí si komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau.
Na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska bude Španělsko čerpat pomoc jen od členských zemí eurozóny. Madrid tak obhájil požadavek, aby se do pomoci nezapojoval Mezinárodní měnový fond. Ten bude mít ryze monitorovací úlohu, společně s eurozónou a Evropskou centrální bankou.
