Bude se Mladá fronta DNES jmenovat stejně i zítra?

Praha - Ochranná známka Mladá fronta DNES je neplatná, prohlásil předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) Josef Kratochvíl. Uvedla to společnost Mafra, která ochrannou známku používá. Mafra však proti rozhodnutí, které bylo vydáno k návrhu jednoho z akcionářů jiné společnosti Mladá fronta, podá žalobu. A prozatím chce název svého deníku Mladá fronta DNES s poukazem na dřívější soudní verdikty Mafra zachovat.

Vydavatelskému domu Mladá fronta, za kterým stojí podnikatel František Savov, vadí název deníku Mladá fronta DNES už několik let. Rozhodnutím předsedy ÚPV byla podle ní ochranná známka Mladá fronta DNES zneplatněna zpětně, tedy jako by neexistovala od samého počátku.

David Hurta, generální ředitel vydavatelství Mladá fronta 

„Škodu způsobenou dlouhodobým nekorektním užíváním neplatné ochranné známky v řádech stovek milionů budeme nyní po společnosti Mafra vyžadovat.“

Podle Mafry je přitom řízení, v němž bylo rozhodnutí o zneplatnění ochranné známky vydáno, nestandardní. Mafra proto proti rozhodnutí podá žalobu k Městskému soudu v Praze, jak potvrdil člen představenstva firmy Roman Latuske: „Naše společnost zdůrazňuje, že předmětné rozhodnutí se nijak nedotýká práva naší společnosti k užívání názvu deníku Mladá fronta DNES, jak vyplývá z předchozích soudních rozhodnutí, včetně rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky.“

Mafra používala ochrannou známku po dvě desetiletí

Současně Mafra upozornila, že ochranná známka byla vymazána po více než 20 letech jejího užívání. „Ostatně samotný Úřad průmyslového vlastnictví naši ochrannou známku v roce 1994 do rejstříku zapsal,“ podotkl Latuske. Nynější rozhodnutí bylo podle něj formálně vydáno k návrhu společnosti EUROPEAN FINANCIAL SERVICES, Ltd., která je akcionářem Mladé fronty.

Naposledy pak v soudních sporech mezi vydavatelstvími Mafra a Mladá fronta Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost akciové společnosti Mladá fronta kvůli údajné nekalé soutěži ze strany Mafry. V ústavní stížnosti Mladá fronta znovu poukazovala na zaměnitelnost obchodních značek a ochranných známek. ÚS ale stížnost označil za zjevně neopodstatněnou.

Akciová společnost Mladá fronta je nástupnickou organizací subjektů, které od roku 1945 vydávaly deník s názvem Mladá fronta. Po změně režimu v roce 1989 se však list transformoval a získal nového vydavatele. S dnešní MfD tedy akciová společnost Mladá fronta nemá nic společného.

Mladá fronta versus Mladá fronta DNES

Mladá fronta, a. s., vydává ekonomický deník Mladá fronta E15, týdeník Euro a řadu dalších společenských, odborných, dětských či zdravotnických časopisů. Působí také na internetu a na knižním trhu.

Mafra patří k největším mediálním skupinám v Česku. Kromě Mladé fronty DNES vydává také deníky Lidové noviny a Metro, provozuje rozhlasové stanice Expresradio a Classic FM, hudební televizi Óčko a řadu internetových projektů. Letos Mafru koupila od německé Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft společnost Agrofert miliardáře Andreje Babiše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...