Bude se Mladá fronta DNES jmenovat stejně i zítra?

Praha - Ochranná známka Mladá fronta DNES je neplatná, prohlásil předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) Josef Kratochvíl. Uvedla to společnost Mafra, která ochrannou známku používá. Mafra však proti rozhodnutí, které bylo vydáno k návrhu jednoho z akcionářů jiné společnosti Mladá fronta, podá žalobu. A prozatím chce název svého deníku Mladá fronta DNES s poukazem na dřívější soudní verdikty Mafra zachovat.

Vydavatelskému domu Mladá fronta, za kterým stojí podnikatel František Savov, vadí název deníku Mladá fronta DNES už několik let. Rozhodnutím předsedy ÚPV byla podle ní ochranná známka Mladá fronta DNES zneplatněna zpětně, tedy jako by neexistovala od samého počátku.

David Hurta, generální ředitel vydavatelství Mladá fronta 

„Škodu způsobenou dlouhodobým nekorektním užíváním neplatné ochranné známky v řádech stovek milionů budeme nyní po společnosti Mafra vyžadovat.“

Podle Mafry je přitom řízení, v němž bylo rozhodnutí o zneplatnění ochranné známky vydáno, nestandardní. Mafra proto proti rozhodnutí podá žalobu k Městskému soudu v Praze, jak potvrdil člen představenstva firmy Roman Latuske: „Naše společnost zdůrazňuje, že předmětné rozhodnutí se nijak nedotýká práva naší společnosti k užívání názvu deníku Mladá fronta DNES, jak vyplývá z předchozích soudních rozhodnutí, včetně rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky.“

Mafra používala ochrannou známku po dvě desetiletí

Současně Mafra upozornila, že ochranná známka byla vymazána po více než 20 letech jejího užívání. „Ostatně samotný Úřad průmyslového vlastnictví naši ochrannou známku v roce 1994 do rejstříku zapsal,“ podotkl Latuske. Nynější rozhodnutí bylo podle něj formálně vydáno k návrhu společnosti EUROPEAN FINANCIAL SERVICES, Ltd., která je akcionářem Mladé fronty.

Naposledy pak v soudních sporech mezi vydavatelstvími Mafra a Mladá fronta Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost akciové společnosti Mladá fronta kvůli údajné nekalé soutěži ze strany Mafry. V ústavní stížnosti Mladá fronta znovu poukazovala na zaměnitelnost obchodních značek a ochranných známek. ÚS ale stížnost označil za zjevně neopodstatněnou.

Akciová společnost Mladá fronta je nástupnickou organizací subjektů, které od roku 1945 vydávaly deník s názvem Mladá fronta. Po změně režimu v roce 1989 se však list transformoval a získal nového vydavatele. S dnešní MfD tedy akciová společnost Mladá fronta nemá nic společného.

Mladá fronta versus Mladá fronta DNES

Mladá fronta, a. s., vydává ekonomický deník Mladá fronta E15, týdeník Euro a řadu dalších společenských, odborných, dětských či zdravotnických časopisů. Působí také na internetu a na knižním trhu.

Mafra patří k největším mediálním skupinám v Česku. Kromě Mladé fronty DNES vydává také deníky Lidové noviny a Metro, provozuje rozhlasové stanice Expresradio a Classic FM, hudební televizi Óčko a řadu internetových projektů. Letos Mafru koupila od německé Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft společnost Agrofert miliardáře Andreje Babiše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 20 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...