Brzda pro fotovoltaiku prošla sněmovnou

Praha – Poslanci dnes schválili novelu zákona, která by měla ukončit zlatou éru rozvoje fotovoltaiky. Elektřina ze slunečních elektráren uvedených do provozu letos a loni bude podle ní podléhat dani 26 procent. Bezplatné emisní povolenky budou zdaněny 32 procenty a zvýší se poplatky za zábor zemědělské půdy. Vláda si od toho slibuje zmírnění růstu cen elektřiny.

Vláda odhaduje, že kvůli podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by mohla elektřina pro domácnosti zdražit v příštím roce o víc než desetinu a pro firmy skoro o pětinu. Zákon proto zavádí dotace distributorům elektřiny, kteří musí proud z obnovitelných zdrojů vykupovat za vyšší cenu. Proud by pak podle vlády mohl zdražit shodně pro domácnosti i firmy o 5,5 procenta. A pokud půjde ruku v ruce s omezením podpory fotovoltaiky i slibný vývoj na energetickém trhu, mohlo by to být ještě méně.

Až 1,7 miliardy korun, které budou směřovat do dotací, má státu vynést zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy. Srážková daň na tržby z prodeje elektřiny má vynést 4,2 miliardy a darovací daně 4,8 miliardy korun. Celkem by tak stát získal 10,7 miliardy korun, další miliarda má přijít ze státního rozpočtu. Od roku 2013 by stát financoval podporu této elektřiny nikoli jen z darovací daně, ale přímo z prodeje emisních povolenek určených na léta 2013 až 2020.

Petr Nečas, předseda vlády:

„Považujeme za nesmírně důležité, že se vláda dokázala na tomto návrhu shodnout a že nalezla konkrétní řešení, protože nedělat nic by znamenalo, že v příštím roce by koncová cena pro domácnosti vzrostla o 12 procent a pro podnikatelskou sféru o 18 procent. To by mělo své velmi závažné dopady nejenom do sociální situace konkrétních domácností, ale i do průmyslové sféry, především do energeticky náročných odvětví.“

Sněmovna schválila návrh na omezení podpory fotovoltaiky naprostou většinou. Několik odpůrců se ale v poslaneckých lavicích přece jen našlo. „Vláda ví, že tento krok, tento vládní návrh zákona uvrhne ČR do povinnosti platit za pár let desítky, možná stovky miliard v prohraných arbitrážích,“ připomněl poslanec za ČSSD David Rath. Jeho stranický kolega Milan Urban s ním ale nesouhlasí. „Myslím, že to je dobrý zákon,“ řekl po schválení novely.

Sněmovna dnes nehlasovala o záměru poslance Věcí veřejných Michala Babáka, který chtěl vrátit novelu do druhého čtení, aby mohl vznést návrh na snížení srážkové daně z proudu na 22 procent. VV chtějí místo toho připravit novelu zákona o daních z příjmů, která upraví zákon tak, aby bylo jasné, že tuto daň je možné odečíst z daňového základu. Ministr financí Miroslav Kalousek poslance ujistil, že podle výkladu ministerstva financí jde skutečně o daňově uznatelný náklad.

Omezení fotovoltaiky podporuje i Klaus

Kladně se dnes k vládnímu plánu na omezení rozvoje solárních elektráren vyjádřil i prezident Václav Klaus. „Každý ví, že nesmyslnost podpory solární energetice je něco, co budeme všichni draze dlouhá léta či desetiletí platit,“ řekl Klaus při dnešní návštěvě ministerstva životního prostředí. Dodal, že podpora fotovoltaice je jedním z největších zel, která byla v posledních letech v Česku napáchána.

Jakub Hájek,

advokát podnikatelů ve fotovoltaice

„Škody na straně státu z případných arbitráží budou vyšší než výnos veřejných rozpočtů ze zavedení odvodů.“

Proti novele ostře protestují provozovatelé fotovoltaických elektráren, hrozí jim prý krach. „Elektrárna zavedením daně ztrácí na ceně natolik, že už nikdy neuvidím peníze, které jsme do toho já a můj otec vložili,“ řekl ČT24 investor do fotovoltaiky Dušan Hořčička. V pátek kvůli tomu demonstrovala asi stovka investorů přímo před sněmovnou.

Investoři, kteří mají elektrárny teprve rozestavěné, se je horečně snaží dokončit do konce roku. Na ty, kteří to nestihnou, dolehne kromě dnes schválených pravidel ještě snížení výkupní ceny solární elektřiny. Podle oznámení Energetického regulačního úřadu klesne cena pro zdroje s výkonem nad 100 kilowatt připojené od ledna 2011 ze současných 12 150 korun za megawatthodinu na 5 500 korun za MWh. U elektráren s výkonem mezi 30 a 100 kW se výkupní cena sníží na 5 900 Kč/MWh.

Petr Nečas
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 1 hhodinou

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 14 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
včera v 14:18

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
včera v 07:00

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...