Brusel - Belgickou metropoli trápí nezájem o místní kanceláře. Ač je město sídlem Evropské unie, kanceláře tu zejí prázdnotou. Čísla ukazují, že ladem leží přes milion a půl metrů čtverečních. To je přes jedenáct procent všech kancelářských prostor této evropské metropole.
Ani výhled do budoucna nevypadá zrovna růžově. Dokonce ani o třetí nejvyšší mrakodrap v Belgii, kde sídlí banka Dexia, se nikdo nepere. Banka se totiž stala první obětí dluhové krize a spolkla pomoc za miliardy eur. „Kdybychom našli nájemce nebo kupce, byla by to jistě největší transakce za posledních 10 let,“ podotkl šéf bruselské agentury Jones Lang LaSalle, Erik Verbruggen.
Celých 137 metrů vysoká budova by kupce stála odhadem čtvrt miliardy eur. Opatrně se poptávaly zatím jen Evropská komise nebo bruselský kraj. Nevýhodou ale je, že šest let starý mrakodrap byl postavený ještě před zelenou vlnou nízkoenergetických staveb. „To byla nanejvýš výmluva, proč tu budovu nevzít, ne důvod, má dobré parametry,“ řekl Verbruggen.
V mrakodrapech se nepracuje, a tak se v nich bude žít
Za situace, kdy je problém prodat nebo pronajmout i tenhle mrakodrap v centru Bruselu, to někteří majitelé kancelářských budov vzdali a vydali se jiným směrem. A napadlo je, že když v nich nikdo nechce pracovat, bude se v nich žít. Jednu takovou přestavbu má na starost bruselský architekt Jean Paul Hermant. „I tady v téhle budově, která má 12 tisíc metrů čtverečních, pracujeme na tom, abychom ji předělali na byty,“ vysvětlil. Jinde zas chystají domovy pro důchodce, hotely nebo školy.
