Brusel – V Bruselu dnes začal poslední summit Evropské unie podle starých pravidel. Jednání na něm šéfuje premiér předsednické země EU, tedy Švédska. Příště už ho povede nový evropský prezident. Představitelé členských států se na něm pokusí dohodnout na dalších krocích v boji s hospodářskou krizí i globálním oteplováním. Dění v Bruselu úzce souvisí s právě probíhající kodaňskou konferencí, která řeší snižování emisí po vypršení Kjótského protokolu.
Na summitu zatím panuje shoda ohledně omezování emisí skleníkových plynů. Evropská unie se již před dvěma lety zavázala do roku 2020 emise snížit o 20 procent. Někteří si ale myslí, že je to málo a emise by měly klesnout o 30 procent. EU by potom mohla v Kodani zatlačit na USA a ostatní průmyslové země, aby se taktéž zavázaly k větším omezením.
Naopak ke shodě o penězích, které státy EU věnují rozvojovým zemím, aby také začaly snižovat emise, ještě nedošlo. Neexistuje tedy ani klíč, podle kterého by se rozhodlo, o jakou částku půjde či jak si unijní země tyto náklady rozdělí. Příspěvek by nakonec mohl být dobrovolný. Nejvyšší sumu, minimálně 7 miliard eur, požaduje Švédsko, Dánsko a Velká Británie.
V důsledku krize se ale nikomu příliš zavazovat nechce. Unie se proto zatím dohodne, kolik uvolní na následující tři roky. Na summitu nechybí ani český premiér Jan Fischer. Ani on nechce prozradit částku, kterou je Česká republika ochotná přispět. Podle diplomatických zdrojů by příspěvek neměl činit Česku žádné další náklady. Budou to prý peníze, které jsou již vyčleněné na rozvojovou pomoc.
Summit o emisích by se bez Greenpeace neobešel
Summitu se účastní i ekologičtí aktivisté, kterým se dnes povedlo dostat do přísně střeženého sídla Rady EU. 11ti členům Greenpeace se podařilo vmísit do autokolony přijíždějících národních delegací a pronikli až na červený koberec. Toho hned aktivisté využili k prezentaci svých názorů, kolem koberce totiž tradičně stojí davy novinářů.
V Bruselu se také řeší aktuální problémy ekonomické krize
Jde například o současnou zhoršenou finanční situaci Řecka. „Nejsme nový Island ani Dubaj. Jsme svrchovaný stát, který je součastí eurozóny a má velmi jasnou představu o vážné situaci, jež panuje, a který podnikne nezbytná opatření,“ uvedl sebevědomě řecký ministr financí George Papaconstantinou. Jenže Řecko se vydává na podobnou cestu jako zmíněné státy. Letos ho čeká rekordní 13procentní rozpočtový deficit. Evropská unie je odhodlaná Řecku pomoci, je ale třeba, aby předložilo jasnou strategii pro veřejné finance. Dalšími viníky jsou Španělsko a Irsko, i těm hrozí snížení ratingu.
