Praha – Státní rozpočet skončil v březnu v přebytku 19,9 miliardy korun. Ve stejném období loni přitom činil přebytek 43,6 miliardy. Podle ministerstva financí se na výsledku projevilo hlavně nižší inkaso daní. Také vzrostly výdaje, a to kvůli spolufinancování společných programů Česka a Evropské unie. Proti únoru klesl přebytek o necelé tři miliardy.
Ačkoliv stát na konci března hospodařil s výrazně nižším přebytkem než loni, jednalo se podle ministerstva financí o druhý nejlepší březnový výsledek vůbec. Za meziročním poklesem stojí podle úřadu loňské předzásobení tabákovými výrobky, a tedy nižší inkaso spotřební daně (o 13,1 miliardy korun), zadržené odpočty DPH (12 miliard korun) i loňský výnos z aukce kmitočtů LTE (8,5 miliardy).
Poklesl rovněž výběr DPH, což resort financí přikládá nižším cenám pohonných hmot. „Pozitivní trend naznačuje inkaso DPH v samotném březnu, které na úrovni veřejných rozpočtů dosáhlo 21,2 miliardy korun, což je o dvě miliardy více než ve stejném období minulého roku,“ upozornilo ministerstvo.
„Já to hodnotím pozitivně, protože se hlavně na straně příjmů ukazuje, že se daří vybírat daně. Na začátku roku se objevovaly komentáře, že výběr daní zaostává za loňskou skutečností, ale to byl především vliv vysokého výběru v loňském roce,“ říká analytik Komerční banky Marek Dřímal.
„Důvody meziročně nižšího přebytku jsou jak na straně nižších příjmů státního rozpočtu o 9,8 miliardy korun, tak především na straně vyšších výdajů o 13,9 miliardy korun. Na růstu výdajů se podílely výrazně kapitálové výdaje, které z velké části představovaly investice na spolufinancování společných programů EU a ČR,“ uvedlo dále MF. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci března činily 314,5 miliardy korun a celkové výdaje 294,6 miliardy korun. „Z výsledků stále nelze vyvozovat jakékoli dalekosáhlejší závěry, byť se na první pohled může zdát, že daňový výběr se buď zhoršuje, nebo ekonomika opět zpomaluje. Pohled na data za uplynulá léta, konkrétně od roku 2005, totiž napoví, že loňský rok byl poměrně výjimečný,“ vysvětlil hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Podobně jako loňský rok byl z pohledu přebytků úspěšný také rok 2007. „To byl poslední rok před propuknutím světové finanční krize. Srovnávat tedy letošní situaci pouze s tou loňskou, která by působila výjimečně příznivě, je poněkud neobjektivní,“ doplnil ekonom.
Opozice tvrdí, že nová čísla jen potvrzují, jak špatně koaliční vláda hospodaří. „To, že se vybírá méně daní v době, kdy ekonomika roste, je docela podivné,“ podotkl s odkazem na nižší výběr DPH šéf občanských demokratů Petr Fiala. „Situace veřejných rozpočtů se zhoršuje, efektivita výběru daní klesá,“ myslí si exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Přidal se i místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Pan ministr financí není až takový daňový mág, jak sliboval.“
„Věřím tomu, že schodek dodržíme, i když samozřejmě ty první měsíce tomu moc nenapovídají,“ nechal se slyšet předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Samotný ministr financí Andrej Babiš (ANO) je na dovolené a k aktuálním číslům se nevyjádřil. Dlouhodobě však slibuje, že vláda plánovaný stomiliardový schodek nepřekročí.
Deficit veřejných financí loni stoupl na 2 %
Kromě čtvrtletních výsledků státního rozpočtu jsou známé i údaje o stavu za celý loňský rok. Deficit veřejných financí stoupl na 2 procenta hrubého domácího produktu z hodnoty 1,16 procenta v roce 2013. Jak uvedl Český statistický úřad, schodek se zvýšil kvůli nárůstu vládních výdajů na spotřebu (o 3 procenta) a investice (o 17 procent). Roli hrála i výplata 14 miliard korun klientům zkrachovalých kampeliček z Fondu pojištění vkladů.
Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí 1,9 procenta HDP. To je pořád výrazně pod třemi procenty, které se v rámci Evropské unie obecně považují za únosnou hranici.
Přestože vypadají údaje o hospodaření veřejného sektoru podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška přijatelně, neměly by vytvářet zdání, že existuje prostor pro výrazné zvýšení vládních výdajů. „Stát by si měl snižováním schodků v této ekonomicky příznivé době vytvářet rezervu na zvýšení výdajů pro případ, kdy by se stav ekonomiky v dalších letech nečekaně zhoršil,“ poradil Sobíšek.
Také Kovanda soudí, že vláda by měla být při stabilizaci deficitu za současných poměrně příznivých podmínek ambicióznější. Celkový veřejný dluh vůči HDP klesl na 42,6 procenta z předloňských 45 procent; podepsal se na tom hlavně růst ekonomiky. I v tomto případě tedy Česko splňuje evropský limit, který činí 60 procent. Letos ministerstvo financí čeká další pokles veřejného dluhu na 40,9 procenta.
