Sbohem nejlepším scénářům pro brexit, tak nazval svou nedávnou zprávu britský ekonomický deník Financial Times. Reagoval tím na stále větší mezeru v postojích Británie a Evropské unie, která nyní rostoucí měrou znervózňuje firmy i trhy. Domnívají se, že vyjednávání mezi oběma stranami budou velmi obtížná a oboustranně zraňující.
Právě na samotném průběhu vyjednávání staví své nejnovější scénáře i Česká spořitelna. V tom základním scénáři očekává, že brexit srazí v příštím roce hrubý domácí produkt eurozóny ve výši 0,2 až 0,3 procentního bodu. To se pak přes pokles zahraniční poptávky a investic přenese také do Česka. Růst jeho hospodářství by to „obralo“ o 0,3 až 0,4 procentního bodu, vzrostlo by tedy o zhruba 2,6 procenta.
„Britská vláda podle nás zcela správně odložila zahájení celého procesu vystoupení z EU, aby získala čas a uklidnila situaci,“ říká analytik České spořitelny Jiří Polanský. Negativní vlivy proto nedopadnou na letošek, ale až na rok 2017.
Dopad na mzdy, ale jen krátce
Zatím to však vypadá spíše na pesimistický scénář, tedy velmi složitá vyjednávání. V tom případě by podle prognózy České spořitelny mohlo dojít ke zpomalení růstu HDP v Německu až na 0,8 procenta (oproti 1,3 procentům, se kterými počítá v základním scénáři).
To by následně znamenalo zpomalení českého exportu (do Německa směřuje více než 30 procent), snížení soukromých investic a ke zvýšení nezaměstnanosti. Více by byl ale ovlivněn mzdový vývoj v Česku. „Firmy by totiž byly podstatně méně ochotné zvyšovat mzdy a čekaly by na oživení růstu HDP v eurozóně. Proto by se nominální mzdový růst příští rok pohyboval jen mírně nad třemi procenty,“ uvádí prognóza.
I při takovém vývoji však analytici nepředpokládají, že by negativní dopady brexitu byly dlouhodobé. Očekávají tedy, že již během roku 2018 dojde k opětovnému zklidnění a postupnému oživení ekonomické aktivity.
Nikdo nic nepocítí
Pokud by vyjednávání mezi Británií a EU bylo hladké, byl by růst hospodářství v Německu a eurozóně ovlivněn jen mírně.
Německý HDP by tak mohl podle optimistického scénáře vzrůst o zhruba 1,6 procenta, zatímco český přibližně o tři procenta. Stála by za tím především vyšší zahraniční poptávka, k níž by se přidaly také soukromé investice. Mzdy by pak v tuzemsku mohly vzrůst o 4 procenta, oproti 3,6 procentům v základním scénáři.
Británie do recese nepadne
Dopadem brexitu na samotnou Británi se zabývala ve své prognóze například Societé Générale. I přes jeho nepříznivý vliv neočekává, že se země dostane do recese a to i díky dosavadnímu působení britské centrální banky. Britský růst však vidí v příštích dvou letech jen na 0,7 procenta. V případě bez brexitu by přitom tempo vzestupu mohlo být až dvojnásobné, uvádí prognóza.
Také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) srazila odhad britského růstu v příštím roce. Zatímco dříve čekala dvě procenta, nyní již jen jedno.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová pak před časem odhadla, že odchod z Evropské unie by mohl snížit hrubý domácí produkt Británie do roku 2019 o 1,5 až 4,5 procentního bodu. Nejhorší scénář by byl takový, kdy by se status Británie dostal na úroveň obchodního partnera třetí země a řídil by se pravidly Světové obchodní organizace, dodala Lagardeová. Upozornila rovněž, že MMF nemá představu o tom, jak dlouho mohou trvat jednání mezi Británií a EU.
Co si Britové vyjednají…
Brexit se projeví především přes investice a zahraniční obchod, uvádí analytik Polanský.
Pro Británii budou navíc klíčová jednání ohledně volného pohybu kapitálu, protože bankovní sektor je v Británii výrazný a případné „stěhování“ jeho části do Německa či Francie by bylo pro britskou ekonomiku velmi nepříznivé, dodal analytik. Podle něho se dá očekávat vyšší volatilita na kurzu britské libry, ve které se budou odrážet nejistoty spojené s dopady vyjednávání.
Okradená eurozóna
Brexit se projeví také na nižším růstu eurozóny. Societé Generale odhadla, že až do roku 2020 ji bude „okrádat“ každý rok o 0,1 procentního bodu. Tempo jejího růstu by tak mohlo být v příštím roce kolem 1,4 procenta a o rok později 1,2 procenta.
OECD zhoršila odhad růstu eurozóny na příští rok o 0,3 procentního bodu na 1,4 procenta. MMF pak uvedl, že nejistoty vyvolané rozhodnutím Britů odejít z Evropské unie povedou ke snížení hospodářského růstu v eurozóně v příštím roce nejméně na 1,4 procenta z letošního tempa 1,6 procenta.
Tato předpověď růstu pro rok 2017 se přitom podle fondu zakládá na předpokladu, že Británie a EU relativně rychle vyjednají vzájemný bezcelní přístup na své trhy. Pokud se ale budou jednání protahovat, bude se to odrážet na finančních trzích, v důvěře v ekonomiku a v útlumu investic, což ekonomiku ještě více oslabí, uvedl zástupce ředitele evropského oddělení MMF Mahmood Pradhan.
„Pokud se prodlouží období averze investorů k riziku, mohl by dopad na růst být větší; v této době je přitom velmi obtížné odhadnout, jak dlouho to bude trvat,“ sdělil Pradhan.
