New York - Boj o nového šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes oficiálně začíná. Instituce tak hledá náhradu za bývalého šéfa Dominiqua Strausse-Kahna. Tomu minulý týden zlomilo vaz obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v luxusním newyorském hotelu. Největší šance má zatím Francie. Země galského kohouta si tak možná post udrží. Zástupci čtyřiadvacítky zemí a organizací, kteří o udělení vlivného postu rozhodují, přijímají kandidatury do 10. června. Křeslo v čele instituce chtějí mít obsazené ještě před začátkem prázdnin.
Nový šéf zachrání evropské hříšníky
O fondu se v poslední době mluví především jako o zachránci zadlužených evropských zemí. Nový lídr prestižní instituce může ovlivnit současnou politiku fondu. „O tenhle post bude soutěžit celý svět. Je třeba si uvědomit, že rozvíjející se země mají velmi odlišné zájmy,“ tvrdí Daniel Gros z Centra pro studium evropské politiky.
Výběrovou proceduru už správní rada MMF zvolila. Výběr proběhne transparentně a na zásluhovém principu, což podle některých odborníků znamená, že do čela globální instituce podle nepsaných pravidel znovu zamíří Evropan. Ten stál v čele fondu od jeho vzniku po druhé světové válce. Američané na oplátku vedli Světovou banku.
Německá kancléřka Angela Merkelová:
„Za situace, kdy máme problémy s eurem, bychom měli zvolit evropského kandidáta.“
Mít v čele fondu svého krajana by ale chtěl každý stát. Tato tradice je tak v posledních dnech terčem velké kritiky, a to zejména ze strany rozvojových zemí. „Rozvojové země by měly mít své zastoupení v nejvyšších patrech,“ bouří se ale mluvčí čínského ministerstva zahraničí Tien Jüová. Proti nepsanému právu se bouří i Japonsko, Brazílie, Jihoafrická republika, Turecko, Mexiko nebo Chile.
Evropa využívá pomoc fondu nejvíce
„Evropané by měli uznat, že kromě toho, že jsou největším akcionářem fondu, jsou i jeho největším dlužníkem, takže už nemají automatické právo fond vést,“ tvrdí navíc Daniel Gros. Více než 60 procent všech úvěrů od MMF směřuje do Evropy. Země starého kontinentu od fondu získaly již 130,2 miliardy z celkových 194,7 miliardy eur. Jen třem zemím eurozóny - Řecku, Irsku a Portugalsku - fond slíbil dalších 75,9 miliardy eur. Vyplývá to z informací, které zveřejnil internetový server německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Finanční prostředky z měnového fondu však v rámci Evropy neputují jen do zemí platících eurem. Úvěry získaly i Polsko, Ukrajina a Rumunsko. Největší úvěr však fond neposkytl evropské zemi, ale Mexiku. Tamní vláda může využít úvěrovou linku v hodnotě 51,5 miliardy eur.
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše by si však ani nový šéf fondu z rozvojových zemí nemohl dovolit opomíjet problém eurozóny. Vyřešit dluhové potíže je totiž v současnosti hlavním úkolem MMF. Kdyby navíc vývoj v periferiích eurozóny nabral nekontrolovatelný spád, mohl by rozpoutat další globální krizi. To by však rozvojové země těžce pocítily.
Francie chce do čela MMF prosadit první ženu
Za hlavní favoritku v boji o nejvyšší funkci v MMF je označována francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Ta by se stala první ženou v čele fondu. „Ona je člověk, který doopravdy umí naslouchat. Má velmi lidský přístup a vysoké etické standardy. A to je velmi důležité, protože právě takoví lidé jsou pro ostatní skuteční vůdci,“ tvrdí právník CNN Dominique Borde.
Uvažovalo se také o jejím tureckém protějšku Kemalu Dervisovi. „Spekulace o nástupnictví v MMF mě zahrnuly do skupiny osob s vhodnými zkušenostmi pro tuto funkci. Kandidátem však nejsem a ani nebudu,“ odmítl však o post usilovat Dervis. Strausse-Kahna v čele fondu prozatím nahradil Američan John Lipsky.
Strauss-Kahnovi hrozí až 25letý trest
Bývalý šéf fondu a donedávna horký kandidát na francouzského prezidenta Dominique Strauss-Kahn zatím zůstává v New Yorku v domácím vězení. Propuštěn byl v pátek na kauci. Pokus o znásilnění, za který mu hrozí až pětadvacetiletý trest a který Strauss-Kahn popírá, před soudem bude obhajovat 6. června.
