Bohatství v EU? Praha je na tom dobře, Bratislava ale ještě líp

Brusel – Devátý nejbohatší region EU roku 2013 – takový titul přisoudil Praze Evropský statistický úřad Eurostat. Českou metropoli dokázal porazit Londýn, Brusel nebo Hamburk, ale například i Bratislava a její okolí. Za Prahou naopak zůstala Vídeň nebo Salzburg. V první desítce se umístilo hned sedm hlavních měst daných zemí.

Podle evropských statistiků dosahoval v roce 2013 hrubý domácí produkt na obyvatele Prahy 173 procent průměru EU. Dostala se tak sice do první desítky, postupně se ale propadá. Ještě v roce 2010 byla osmým, v roce 2009 sedmým a v roce 2008 dokonce šestým nejbohatším regionem EU. Kromě hlavního města v Česku průměru EU nedosahuje ani jeden z regionů. Nejvyšší HDP na obyvatele má region Jihovýchod (77), který tvoří Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, nejchudší je v ČR naopak region Severozápad zahrnující Ústecký a Karlovarský kraj (62).

Bratislavský kraj dosáhl s HDP ve výši 184 procent průměru EU v roce 2013 na šestou příčku, a předčil tak nejen Prahu, ale například i Stockholm (179) či Île de France (175), region zahrnující Paříž a její okolí. Pozici nejbohatšího regionu EU si i letos s přehledem podržel vnitřní Londýn, kde HDP na obyvatele dosahoval 325 procent EU. Za ním se umístilo Lucembursko (258), které statisticky tvoří jediný region, Brusel (207), Hamburk (195) a severonizozemský Groningen (187). Do první desítky se dostal za Prahou ještě region Horního Bavorska s metropolí Mnichovem (172).

Které části Evropy jsou nejbohatší?

  1. Londýn (UK)
  2. Lucemburk (LU)
  3. Brusel (BE)
  4. Hamburk (DE)
  5. Groningen (NL)
  6. Bratislavský kraj (SK)
  7. Stockholm (SE)
  8. Île de France (FR)
  9. Praha (CZ)
  10. Oberbayern (DE)
  11. North Eastern Scotland (UK)
  12. Vídeň (AT)
  13. Provincie Severní Holandsko (NL)
  14. Brémy (DE)
  15. Darmstadt (DE)
  16. Stuttgart (DE)
  17. Utrecht (NL)
  18. Hovenstaden (DK)
  19. Berkshire, Buckinghamshire, Oxfordshire (UK)
  20. Salzburg (AT)
  • Sedm z deseti nejbohatších regionů Evropské unie tvoří hlavní města, popřípadě oblasti v jejich bezprostředním okolí. Metropole jsou nejbohatšími regiony svých zemí i ve většině ostatních zemí EU, výjimku tvoří pouze Berlín, Řím a Amsterdam.

Pozici hlavních měst ale podle Eurostatu mohou do značné míry ovlivňovat lidé, kteří do nich dojíždějí za prací. „Bohatství“ hlavních měst je tak ve statistice vyšší než ve skutečnosti, zatímco v regionech kolem hlavních měst je ve statistice podceněno.

Nejchudší je podle Eurostatu v EU s HDP na obyvatele ve výši 27 procent průměru francouzský zámořský departement Mayotte, který se členem osmadvacítky stal teprve na počátku loňského roku. Do dvacítky evropských regionů s nejnižším HDP patří ještě pět bulharských, pět rumunských, čtyři maďarské a pět polských.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 19 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...