Bitva o rozpočet pokračuje, tentokrát bodovala kultura

Resort kultury dostane z rozpočtu 750 milionů korun navíc. Částečný úspěch tak slaví další z ministrů. Více spokojený by sice šéf resortu kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl, kdyby konečná suma peněz pro rok 2016 „oscilovala kolem 12 miliard korun“. Nicméně věří, že suma ještě není konečná. Stejně tak jako další šéfové resortů, kteří jednali s ministrem financí o navýšení svých rozpočtů již o několik dní dříve. Vláda zároveň také absolvovala první kolečko jednání se sociálními partnery o rozpočtu na příští rok. Letos dříve než bývalo zvykem.

„Prioritou resortu je platová stabilizace. Jedním z témat vyjednávání proto bylo navýšení platů v příspěvkových organizacích, které jsou hluboko pod celostátním průměrem. Dnes jsme se domluvili o minimálním navýšení v této položce o 70 milionů, což u některých příspěvkových organizací znamená navýšení až o sedm procent,“ říká Herman. Platy státních zaměstnanců v kultuře jsou velmi nízké, loni v listopadu, respektive letos v lednu se dočkali zvýšení o čtyři procenta. V Národní galerii například předtím průměrný plat činil 18 500 korun; kurátor s dvacetiletou praxí loni bral 21 665 korun.

Zkrátka nepřijde ani film. „Systémově jsme vyřešili podporu kinematografie, jak českého filmu, tak filmových pobídek, ve výši bezmála půl miliardy korun,“ řekl Herman. V půl miliardě je doplnění o 300 milionů na pobídky a 180 na tvorbu českých filmů. Celkem by tedy rozpočet na příští rok měl zahrnovat 800 milionů na pobídky a 400 milionů pro Státní fond kinematografie. Podle Hermana se zároveň zvýšily i peníze na investice, ministerstvo kultury má pod sebou financování rekonstrukce Klementina či Národního muzea. Připravují se nové projekty pro čerpání evropských peněz, kde se vyžaduje spoluúčast státu. „Třeba jen Národní památkový ústav už má připraveny projekty za tři miliardy,“ dodává ministr.

  • Vyjednávání o rozpočtu budou pokračovat. „Pan ministr mi řekl, že my musíme připravit podrobný návrh našeho rozpočtu a podle toho budeme se v dalších etapách jednání zaměřovat na oblast živého umění a památkové péče. To bude ještě během prázdnin,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman.

Výdaje na kulturu podrobněji

Programové prohlášení vlády slibuje, že výdaje na kulturu v roce 2017 dosáhnou dlouho slibovaného jednoho procenta státního rozpočtu. Kulturu přitom vládní materiály definují jako veřejnou službu a jednoprocentní podíl na státním rozpočtu má zahrnovat výdaje bez peněz na církve. Ty jsou výraznou položkou v rozpočtu ministerstva kultury, roční splátka finanční náhrady v rámci restitucí a příspěvky na činnost registrovaných církví činí celkem 3,5 miliardy korun.

Letos podíl výdajů na kulturu na státním rozpočtu činí asi 0,61 procenta. Pokud se plán přibližování má plnit, musel by Herman mít příští rok k dispozici 12,8 miliardy korun, dostal by se tak po odečtení výdajů na církve na 0,79 procenta státního rozpočtu. V roce 2017 by musely výdaje resortu dosáhnout 15,4 miliardy - a ministerstvo kultury by bylo na 0,99 procenta státního rozpočtu.

Babiš: rozpočet je transparentní, ambiciózní a dobrý

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhuje pro příští rok schodek 70 miliard korun, v dalším roce 60 miliard a v roce 2018 pak 50 miliard. Babiš přitom v návrhu rozpočtu na příští rok počítal s tím, že zhruba polovina ministerstev a úřadů bude muset šetřit, protože oproti letošku dostanou méně peněz. Některým ministrům se však podařilo část prostředků pro své resorty již získat zpět.

  • "Náš cíl musí být vyrovnaný rozpočet. Vzor je Německo. Musíme stabilizovat náš dluh a nesmíme navyšovat zadlužení," zdůrazňuje ministr financí Andrej Babiš.
Rozpočet 2015/2016
Zdroj: ČT24

Co si vyjednala jednotlivá ministerstva

Po pátečním jednání s ministrem financí má přislíbené 2,6 miliardy korun například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. O další peníze chce ještě požádat na jednání, které se uskuteční 12. srpna. Až šest miliard korun navíc by mohl do fondu dopravní infrastruktury získat také šéf resortu dopravy Dan Ťok. Tři už slíbené dostal, o dalších třech miliardách by se mělo jednat v polovině srpna. Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy. Několik stovek milionů získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI). Podrobněji o požadavcích ministerstev čtěte zde.

Navržený rozpočet považuje ministr financí Babiš za „transparentní, ambiciózní a taky velice dobrý.“ Podle něj návrh ekonomiku „neškrtí“, cílem je dosáhnout nulového schodku. Babiš řekl, že Česko má v EU jeden z nejvyšších hospodářských růstů a jednu z nejnižších nezaměstnaností, dluh se daří snižovat.

Odbory by raději rozpočtový deficit vyšší

Podle odborů by naopak deficit mohl být i vyšší. „Rozpočet je ve svém důsledku vlastně restriktivní,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj peníze sice jsou, ale není možné je proinvestovat - investice brzdí „zejména zákony z minulosti“. „Například špatný zákon o zadávání veřejných zakázek nebo o dopadech na životní prostředí, problematika ÚOHS nebo stavební zákon. Takže i když budou požadavky na státní rozpočet třeba ve výši 70 miliard, hrozí, že to nebudeme moci profinancovat a výsledek je pak restrikce rozpočtu, která je dána zákonným prostředím. A to nás znervózňuje, protože my tak nemusíme využít pozitivních signálů z ekonomiky a nenastartujeme hospodářský růst,“ varuje Středula.

Odborářům v návrzích rozpočtových parametrů na roky 2017 a 2018 chybí také výdaje na zvýšení odvodů státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané a suma na růst platů. 

Podle Babiše však není restriktivní rozpočet, ale český systém. „Bohužel jsme paralyzováni předpisy a zákony i tím, že se od roku 2010 nevykupovaly pozemky a neprojektovaly dálnice,“ uvedl ministr financí. Podotkl, že když se ekonomice daří, nemělo by se rozhazovat, ale také šetřit. Situaci by podle vlády, odborů i zaměstnavatelů měly zlepšit novely stavebního zákona a o veřejných zakázkách. O jejich přípravě dnes tripartita diskutovala.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu v letech 2015 až 2018 (v mld. Kč)
Zdroj: ČT24/MF

Zaměstnavatelé jsou s návrhem rozpočtu docela spokojení

Zaměstnavatelé Andreje Babiše podporují, mají ale také výhrady. „Deficit 70 miliard v době růstu je racionální, a to i z toho pohledu, že jsme v letech 2010 až 2013 zanedbali infrastrukturu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zaměstnavatelé požadují do zářijového jednání od ministerstva financí dvě tabulky. První z nich by měla obsahovat seznam investic do růstu a konkurenceschopnosti v příštích letech, druhá pak shrnutí sociálních výdajů včetně důchodů. Rozpočet by podle Hanáka měl počítat také s několikamiliardovými výdaji na přistěhovaleckou politiku či s podporou českých firem v cizině.

  • Novela stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách jsou prioritní zákony. Pokud se do roka a dne nezvládnou, pak je hospodářský růst ohrožen, a tím je pak ohroženo i čerpání peněz nejen ze starého, ale i z nového období," konstatuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Podle šéfa hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je vzhledem k hospodářskému vzestupu „navrhované fiskální úsilí vlády slabé“. Očištěné saldo ani za tři roky nedosáhne cíle, jímž je jedno procento HDP. Dlouhý to označil za promarnění období růstu. Reformy zdravotního a důchodového systému se podle něj zastavily, což bude mít v budoucnu nepříznivý dopad.

Vláda má rozpočet dokončit a předat sněmovně do konce září. Rozdíl mezi návrhem ministerstva financí a požadavky resortů se po sérii jednání s ministry podle ministra financí Andreje Babiše snížil z 60 miliard na 38 miliard. Další jednání budou pokračovat v polovině srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...