Bernanke: USA čekají problémy, nezaměstnanost neklesne

Washington - Americká ekonomika má před sebou další problémy a nezaměstnanost se patrně ještě dlouho nepodaří výrazněji snížit. Ve zprávě o měnové politice to dnes americkým zákonodárcům řekl šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke. Fed je podle něj připraven pomoci, nenaznačil však, kdy by se tak mohlo stát. Akciový trh následně smazal počáteční zisky a zamířil dolů.

Ben Bernanke

„Americké hospodářství pokračuje v oživování, nicméně zdá se, že ekonomická aktivita v první polovině roku poněkud zpomalovala.“

Za hrozbu šéf Fedu považuje mimo jiné takzvaný „fiskální sráz“, tedy situaci, kdy se politici neshodnou na zvýšení limitu pro zadlužení a kdy se spustí automatické rozpočtové škrty. Tuto situaci mohou politici zvrátit, pokud se na zvýšení stropu pro zadlužení dohodnou do konce roku.

Podle Bernankeho růst americké ekonomiky ochabuje kvůli dluhové krizi v Evropě. Firmy se totiž bojí budoucnosti, a tak váhají s investicemi. Nepomáhá ani očekávání rozpočtových škrtů doma ve Spojených státech. Zároveň v důsledku vysoké nezaměstnanosti a špatné dostupnosti úvěrů omezují americké domácnosti své výdaje. To hospodářství také nepřidává.

Bernanke: Krize se může protáhnout

Bernanke řekl, že řada zemí v Evropě už je v recesi a že může trvat hodně dlouho, než se podaří současnou krizi překonat. „Zdá se, že procházíme dost chaotickým obdobím, což je pro všechny hodně drahé. Pro Evropu to platí ještě víc než pro nás,“ řekl Bernanke. Krize se podle něj může protáhnout, protože strukturální a institucionální změny, které se Evropa snaží prosadit, se nemohou projevit hned.

Politici by měli podle Bernankeho seškrtat státní výdaje co nejdříve. „Nejefektivnější způsob, jak může Kongres právě nyní podporovat ekonomiku, je pracovat na národních fiskálních výzvách tak, aby byla brána v úvahu jak dlouhodobá udržitelnost, tak křehkost oživení,“ uvedl Bernanke s tím, že by k tomu měli kongresmani přistoupit co nejdříve, aby snížili nejistotu a povzbudili důvěru domácností a firem v ekonomiku.

Bernanke zklamal trhy

Investoři doufali, že Bernanke naznačí připravenost zahájit třetí kolo takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky, tedy nákupů některých aktiv, převážně státních dluhopisů. Místo toho se však omezil pouze na konstatování, že Fed bude jednat, pokud si to podmínky vynutí. Ekonomika podle něj dál poroste jen velmi zvolna a v závislosti na vývoji v Evropě se její stav může i zhoršit.

„Je pravděpodobné, že pokud k tomu (oznámení kvantitativního uvolňování) nebylo přistoupeno dnes, tak do voleb se asi nic zásadního dít nebude. Kvantitativní uvolňování je politicky poměrně citlivá záležitost,“ soudí makléř Komerční banky Radek Neumann. Nejméně do listopadu se tak podle něj investoři na další vlnu kvantitativního uvolňování těšit nemohou.

Nahrávám video
Radek Neumann ve Studiu Burza
Zdroj: ČT24

Fed věděl, že je sazba LIBOR špatná, nemohl však zasáhnout

Šéf Fedu dostal i spoustu dotazů na skandál s klíčovou mezibankovní sazbou Libor, který vyšetřují úřady ve Velké Británii, Spojených státech i několika dalších zemích. Šéf Fedu potvrdil, že jeho instituce měla už v roce 2008 poznatky o tom, že se sazbou Libor patrně není něco v pořádku. Fed ale prý neměl možnost se proti tomu postavit nebo nějak zasáhnout. Jediné, co mohl učinit, bylo kontaktovat britské úřady. A to udělal.  

„Proč jsme dovolili, aby to pokračovalo tím starým způsobem, když jsme věděli, že to má chyby? Protože Federální rezervy neměly žádnou možnost to změnit,“ řekl Bernanke. Bernanke zvažuje, zda by místo sazby Libor nemohla být novou referenční úrokovou mírou sazba GCF, kterou stanovuje přímo trh, anebo sazby OIS.

Finanční trhy dnešní obecné Bernankeho vyjádření zklamalo. Po počátečním oživení zamířily dolů. Americký technologický index Nasdaq ztrácel kolem 16:45 0,78 procenta, britský FTSE100 pak 0,69 procenta. Pražská burza se držela mírně v plusu.

Bernanke svou pololetní zprávu předložil členům bankovního výboru Senátu, kde odpovídal i na dotazy zákonodárců. Ve středu má na programu stejné téma před sněmovním výborem pro finanční služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
před 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 21 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...