Benevolentní podmínky pomoci pro Španělsko vyvolávají u Řeků závist

Atény - Hlavní řecké politické strany hodlají po dohodě eurozóny ohledně záchrany španělských bank požadovat mírnější podmínky i v rámci mezinárodní finanční pomoci pro svou zemi. V benevolentní pomoci pro Španělsko cítí šanci, jak se vymanit z části podmínek, které musí v rámci evropské pomoci plnit. Na řecké volby se zaměřují i investoři, kteří mají nyní hodně zamotanou hlavu. Na jedné straně Španělsko, u něhož očekávají to nejhorší, na druhé straně Itálie, která má ke zkáze nakročeno. To, že Španělsko „padne“, považuje za skoro jisté Ralph Solveen z Commerzbank. „Je to jen otázka času. A pak přijde na řadu další kostka domina - Itálie.“ Akciové trhy byly po dnešním dobrém začátku pro mnohé zklamáním, většina hlavních indexů kolem sedmé hodiny večer dne klesla k nule.

Situace v Řecku naznačuje, že nadcházející parlamentní volby v Řecku povedou ke střetu s Evropskou unií, ať bude výsledek jakýkoli, napsala agentura Reuters. Krajně levicová SYRIZA, která je jedním ze dvou favoritů voleb plánovaných na 17. června, prohlásila, že dohoda se Španělskem dokazuje krach programů úspor ordinovaných mezinárodními věřiteli.

„Dává to za pravdu naší interpretaci krize - je to hluboká strukturální krize eurozóny. (….) Tyto diskuse v Evropě otevírají Řecku a eurozóně nové perspektivy,“ podotýká mluvčí strany SYRIZA Panos Skurletis.

Analytici se obávají pádu Španělska, další zemí v řadě je prý Itálie

Skupina evropských zemí, jejichž banky potřebují pro přežití finanční injekce, se zase rozrostla. Utrápení Španělé potlačili svoji hrdost a žádají o pomoc. Země však může potřebovat až 350 miliard eur, někteří jí tak předvídají konec. Kladivo by pak tvrdě dopadlo na Itálii, u které se o problémech zatím mluví v rukavičkách.

Španělsko
Zdroj: Denis Doyle/ISIFA/Getty Images

Do hledáčku investorů se po Španělsku dostalo Řecko

Díky dohodě na pomoci španělským bankám zahájily burzy dnešní obchodování mírným růstem, brzy ale zisky smazaly a jejich indexy se přesunuly do záporného pásma. Euforie z dohody na trzích během dne vyprchala a investoři se nyní zaměřili na nadcházející parlamentní volby v Řecku.

Akciové trhy ve světě začaly dnes silným růstem, protože ministři financí eurozóny slíbili v sobotu Španělsku, že mu uvolní na podporu tamních bank až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Během dne ale nadšení na trzích opadlo.

Burza Nasdaq
Zdroj: ČTK/AP/Mark Lennihan

Trhy dnes také podkopaly údaje z Číny, které potvrdily zpomalování ekonomiky. Investoři se nyní začínají zaměřovat na situaci před nedělními řeckými volbami, které zřejmě rozhodnou o setrvání země v eurozóně.

V 18:00 se Dow Jonesův index pohyboval kolem 12 522 bodů a proti pátečnímu závěru ztrácel 0,25 procenta. Širší index S&P 500 oslabil o 0,2 procenta na 1 323 bodů a index technologického trhu Nasdaq klesl o 0,3 procenta na 2 850 bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 29 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...