Praha – Zemědělci, jejichž letošní úrodu poškodilo sucho, mohou počítat s předčasnou výplatou záloh na přímé platby v hodnotě 9,4 miliardy korun. Předčasné uvolnění peněz je součástí balíčku několika opatření na pomoc farmám postiženým nedostatkem vláhy. Průměrné hektarové výnosy letos kvůli špatnému vývoji počasí zatím zaostávají za loňskou nadprůměrnou sklizní zhruba o pětinu, v některých regionech je ale pokles výnosů ještě výraznější. Farmářům nyní zbývá sklidit poslední zhruba tři procenta polí.
„Cílem všech opatření, která jsme učinili, je ulevit zemědělcům postiženým suchem od tlaku v průběžném financování, který může vyvolat výpadek příjmů z letošní sklizně,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Podle něj předčasná výplata záloh na přímé platby po 16. říjnu může zlepšit finanční situaci zemědělských podniků, které by jinak tyto peníze dostaly až o několik měsíců později.
Resort zemědělství chce také s bankami dohodnout odklad splátek úvěrů, pokud o to zemědělci požádají. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond je zároveň připraven prodloužit smlouvy na dotace úroků u změněných splátkových kalendářů.
Podle Bendla se banky k návrhu na odklad splátek postavily vstřícně. „Samy tuší, že je to v jejich zájmu, protože by mohly přijít o významné klienty,“ podotkl. Jeho úřad bude bankám poskytovat data o zemědělcích, které sucho postihlo, aby zabránil spekulacím.
Petr Bendl (ODS), ministr zemědělství:
„Již dříve jsme oznámili, že nyní nejsou k dispozici volné finanční prostředky ani notifikovaný dotační program, který by umožňoval okamžité kompenzace finančních ztrát na plodinách. Věřím proto, že přesunutí příjmů z pozdějšího období na dřívější a rozložení některých výdajů v čase zemědělcům pomůže přečkat složitou situaci, v níž se vinou rozmarů počasí ocitli.“
Podnikům s živočišnou produkcí, které hospodaří na zemědělské půdě v postižených oblastech, ministerstvo umožní požádat Správu státních hmotných rezerv o zápůjčku krmných plodin.
Zemědělci dále mají možnost prodloužit dobu realizace vybraných projektů financovaných z Programu rozvoje venkova z původních 24 na 36 měsíců a Pozemkový fond jim nabídne odklad splátek za prodej a nájem státní půdy.
Zemědělci pomoc státu přivítali
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba řekl, že tato opatření zemědělcům pomohou lépe se vyrovnat s výrazně nižší úrodou. „Dřívější vyplacení záloh plateb na plochu je velmi dobrý nápad, který bude tuto složitou situaci částečně řešit,“ uvedl Veleba.
Připomněl, že mnoha zemědělcům kvůli nižší úrodě chybí krmení pro dobytek, takže zápůjčka krmných plodin ze Správy státních hmotných rezerv přijde vhod. „Byli bychom ale raději, kdyby to nebyla zápůjčka, ale prodej obilí za skladové ceny. Protože jestli to bude zápůjčka, tak se problém pouze oddálí,“ upozornil Veleba.
Například statkář Karel Kuthan z obce Suchohrdly u Miroslavi na Znojemsku pomoc ministerstva vítá. „Je to krok správným směrem, určitě nám to pomůže s hlediska vyrovnání cash flow, problém to ale nevyřeší a odsune jej asi o dva měsíce,“ uvedl Kuthan, který letos zaznamenal propad v hospodaření o několik milionů korun.
Podle něj by zemědělcům pomohla změna postoje České národní banky (ČNB). Ten stávající údajně neumožňuje finančním ústavům odložit splátky úvěrů o déle než tři měsíce, aniž by se jejich klienti dostali do kategorie klasifikovaných úvěrů. „Delší odklad splátek o půl roku nebo o rok by mi pomohl, protože peníze, co musím dát bance, mi zůstanou doma,“ uvedl Kuthan. Ministr Bendl potvrdil, že bude s ČNB na toto téma jednat.
Mařík: Sucho není to drama
„Určitě to není fatální drama. Bez ironie, nějaké horší počasí pro zemědělce je každý rok,“ tvrdí Martin Mařík, redaktor týdeníku Ekonom.
Ceny potravin porostou, sucho trápí i zbytek světa
Sucho podle údajů ministerstva postihlo hlavně zemědělce na jižní Moravě. Výrazně nižší úrodu kvůli nedostatku dešťových srážek nicméně hlásí také někteří farmáři například v Olomouckém, Moravskoslezském, Středočeském, Ústeckém či Pardubickém kraji.
Průměrný hektarový výnos u obilovin nyní činí 4,46 tuny a zaostává za výnosy z předchozích dvou let. Loni obnášel 5,6 tuny a v roce v roce 2010 4,9 tuny. U řepky činí průměrný hektarový výnos 2,8 tuny, ke srovnatelnému datu roku 2011 to bylo 3,01 tuny. Loňský rok byl ale z hlediska úrody obilí čtvrtým nejúspěšnějším rokem za posledních 20 let. Produkce řepky byla třetí nejvyšší v historii.
„Rok bude podprůměrný a v rámci republiky se sklidí asi o 20 procent méně obilí. Dál rostou a porostou ceny, protože ve světě jsou velké problémy a sucho zasáhlo Spojené státy, Indii, jižní Evropu i Ukrajinu. Takže já osobně si myslím, že v koncovce bude velký tlak na zdražení potravin,“ uvedl Veleba. Připomněl, že ceny masa se odvíjejí právě od ceny obilí a kukuřice.
Veleba odhadl, že tuzemští farmáři kvůli nižší úrodě letos za obilí utrží o sedm až osm miliard korun méně než loni, jelikož vyšší ceny obilí nepokryjí pětinový pokles úrody. Propad tržeb podle něj pocítí hlavně zemědělci na jižní Moravě, kteří mají velmi nízké výnosy obilí. „Ti, co mají průměrnou nebo nadprůměrnou úrodu, na tom budou velmi dobře,“ míní Veleba.
