Bělorusko požádalo MMF o stabilizační půjčku

Minsk - Bělorusko požádalo Mezinárodní měnový fond (MMF) o stabilizační úvěr, který by měl zemi pomoci v boji s prohlubující se finanční krizí. Oznámila to dnes běloruská vláda. Mezinárodní měnový fond již v úterý uvedl, že Bělorusko začátkem června navštíví jeho zástupci, aby posoudili situaci v zemi.

„Běloruská vláda a centrální banka zaslaly Mezinárodnímu měnovému fondu žádost o poskytnutí stabilizačního úvěru,“ uvedla běloruská vláda ve své zprávě. Neposkytla však žádné další podrobnosti. Premiér Michail
Mjasnikovič nicméně podle místních agentur uvedl, že vláda by od MMF ráda
získala 3,5 až osm miliard dolarů.

Minsku letos prudce klesají devizové rezervy, protože musí krýt silně rostoucí deficit platební bilance. Platební a měnovou krizi podle ekonomů vyvolala vlna rozsáhlých vládních výdajů před prosincovými parlamentními volbami. Centrální banka minulý týden devalvovala oficiální kurz běloruského rublu o 36 procent. V pondělí ve snaze omezit inflační dopady devalvace zvýšila oficiální úrokovou sazbu na 16 procent. Vláda pak v úterý ze stejného důvodu zmrazila ceny řady potravin.

2 minuty
Bělorusko žádá úvěr od MMF
Zdroj: ČT24

Minsk prosí o pomoc také své bývalé sovětské přátele

Minsk nyní čeká na rozhodnutí o půjčce od regionálního záchranného fondu pro bývalé sovětské republiky, v němž má hlavní slovo Rusko. Fond má poskytnout Bělorusku tříletý úvěr v sumě až 3,5 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard korun). Moskva však po Bělorusku požaduje rozsáhlou privatizaci, která by získala zemi další potřebné miliardy dolarů.

Bylo to právě Rusko, které zamítlo žádost Minsku o přímou půjčku. Ve hře však ponechalo svou účast na případné sdružené půjčce od zemí bývalého Sovětského svazu. Rozhodnutí o tomto záchranném balíčku by mohlo padnout 4. června.

Jenže vyhlídky na dohodu o záchranném úvěru minulý týden zhoršil sám běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Prohlásil, že nikdy nedovolí prodej běloruského státního majetku pod cenou, a pohrozil i vypovězením zástupců ruských médií, která obvinil ze šíření paniky kolem hospodářské situace země a vyvolání měnové krize.

Alexandr Lukašenko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...