Bělorusko požádalo MMF o stabilizační půjčku

Minsk - Bělorusko požádalo Mezinárodní měnový fond (MMF) o stabilizační úvěr, který by měl zemi pomoci v boji s prohlubující se finanční krizí. Oznámila to dnes běloruská vláda. Mezinárodní měnový fond již v úterý uvedl, že Bělorusko začátkem června navštíví jeho zástupci, aby posoudili situaci v zemi.

„Běloruská vláda a centrální banka zaslaly Mezinárodnímu měnovému fondu žádost o poskytnutí stabilizačního úvěru,“ uvedla běloruská vláda ve své zprávě. Neposkytla však žádné další podrobnosti. Premiér Michail
Mjasnikovič nicméně podle místních agentur uvedl, že vláda by od MMF ráda
získala 3,5 až osm miliard dolarů.

Minsku letos prudce klesají devizové rezervy, protože musí krýt silně rostoucí deficit platební bilance. Platební a měnovou krizi podle ekonomů vyvolala vlna rozsáhlých vládních výdajů před prosincovými parlamentními volbami. Centrální banka minulý týden devalvovala oficiální kurz běloruského rublu o 36 procent. V pondělí ve snaze omezit inflační dopady devalvace zvýšila oficiální úrokovou sazbu na 16 procent. Vláda pak v úterý ze stejného důvodu zmrazila ceny řady potravin.

Nahrávám video
Bělorusko žádá úvěr od MMF
Zdroj: ČT24

Minsk prosí o pomoc také své bývalé sovětské přátele

Minsk nyní čeká na rozhodnutí o půjčce od regionálního záchranného fondu pro bývalé sovětské republiky, v němž má hlavní slovo Rusko. Fond má poskytnout Bělorusku tříletý úvěr v sumě až 3,5 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard korun). Moskva však po Bělorusku požaduje rozsáhlou privatizaci, která by získala zemi další potřebné miliardy dolarů.

Bylo to právě Rusko, které zamítlo žádost Minsku o přímou půjčku. Ve hře však ponechalo svou účast na případné sdružené půjčce od zemí bývalého Sovětského svazu. Rozhodnutí o tomto záchranném balíčku by mohlo padnout 4. června.

Jenže vyhlídky na dohodu o záchranném úvěru minulý týden zhoršil sám běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Prohlásil, že nikdy nedovolí prodej běloruského státního majetku pod cenou, a pohrozil i vypovězením zástupců ruských médií, která obvinil ze šíření paniky kolem hospodářské situace země a vyvolání měnové krize.

Alexandr Lukašenko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 10 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 17 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 17 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...