Banky uvolňují podmínky firemních úvěrů – díky růstu HDP i konkurenci

Praha – Banky letos přitvrdily v boji o firemní klienty. A zatímco v minulosti se zajímaly hlavně o větší podniky, nyní se předhánějí i v nabídkách úvěrů pro malé a střední firmy nebo začínající podnikatele. Může za to jak ekonomické oživení a rostoucí hlad firem po penězích, tak stále větší konkurence na bankovním trhu. Finanční instituce mají po krizi hodně kapitálu a potřebují ho investovat.

3 minuty
Banky uvolňují podmínky firemních úvěrů
Zdroj: ČT24

Ještě před dvěma lety obcházel majitel realitní firmy Unica Pavel Choc banky a o úvěr se musel doprošovat. Teď mu banky samy volají a nabízejí půjčku. „Děláme výběrové řízení na jednotlivé úvěry a ty banky pak vybíráme na základě nejlepšího kritéria,“ popisuje pan Choc.

Úroky u firemních úvěrů klesly od předkrizové doby skoro o polovinu. Podle České bankovní asociace platily podniky koncem letošního léta za půjčky do třiceti milionů korun v průměru 2,7 % ročně, což je nejnižší sazba v historii. Pro srovnání – před začátkem krize v létě 2008 to bylo 5,6 %.

Průměrné úrokové sazby pro firemní úvěry

  • léto 2014 2,7 %
  • léto 2008 5,6 %

zdroj: Česká bankovní asociace

Vstřícnější podmínky bank se však netýkají jen nižších úroků. Jsou ochotnější půjčit víc peněz na delší dobu a zkrátila se i doba schválení a vyřízení úvěru. V současnosti obvykle celý proces nezabere víc než měsíc. „Podmínky se lepší každým rokem. Banky jsou ochotny půjčovat více peněz i ve více případech úvěrů – když potřebujeme třeba provozní financování, kontokorentní úvěr a investiční úvěr,“ pochvaluje si Pavel Choc.

Co se změnilo v nabídce bank:

  • nižší úroky
  • vyšší objem úvěrů
  • delší doba splácení
  • rychlejší schválení a vyřízení úvěru
  • mírnější požadavky na zajištění

Malé a střední firmy těží z lepších podmínek při poskytování úvěrů zejména díky oživení ekonomiky. Mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek potvrzuje, že podíl úvěrů poskytnutých malým a středním firmám se meziročně zvýšil o téměř 32 procent.

Na druhou stranu chtějí banky po firmách větší spoluúčast na financování – nejen provozu, ale také investic. Z vlastní kapsy by měly zaplatit ideálně polovinu výdajů.

Úvěrování firemních investic podle odborníků ještě poroste. Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler očekává, že se výrazněji zvýší až v příštím roce. Úroky ale pravděpodobně moc neklesnou – podle analytiků už by to zavánělo nezdravým bojem o klienta za každou cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...