Praha – Vláda by mohla ještě letos zvýšit důchody, podmínkou je ale lepší schodek státního rozpočtu než schválených 100 miliard korun. V příštím roce by nicméně důchody rostly pouze o inflaci, uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Vláda totiž přerušila projednávání zákona o navýšení důchodů od ledna 2016 o 1,8 procenta, jak navrhla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Problematikou se bude příští týden zabývat koaliční rada.
„Hledáme nějaký jiný způsob navýšení důchodů jinou formou než novelou zákona. Pokud by rozpočet tento rok mohl dopadnout lépe než plánovaný deficit, tak bychom to mohli řešit v rámci roku 2015,“ řekl Babiš. V roce 2016 by se pak podle něj důchody zvýšily pouze o inflaci. Princip, jaký by koalice mohla zvolit, nechtěl Babiš blíže specifikovat. „Myslím si, že s paní Marksovou najdeme způsob, jak to vyřešit,“ dodal. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) poznamenal, že neví, jestli Babišův návrh „může znamenat řešení“. Přivítal ho ale jako „zlom v myšlení“ ministra financí, který může vést k dohodě.
Předseda lidovců Pavel Bělobrádek by důchodcům přidal peníze formou jednorázového příplatku. „Jsem příznivcem toho, aby se valorizovalo podle zákona, plus ještě udělat pro seniory bonus tak, aby dostali nějaké peníze navíc. V podstatě by se jednalo o jednorázovou částku,“ řekl Bělobrádek. To, zda důchodci dostanou peníze navíc, podle něj závisí na rozpočtu. „Chceme dodržet rozpočtový rámec, abychom si na důchody nepůjčovali víc, než je možné,“ prohlásil.
Babiš se odmítl návrh ministryně práce
Marksová navrhla na příští rok růst penzí o 1,8 procenta. Proti se ale postavil Babiš. Pokud by byl přijat návrh Marksové, vzrostly by penze v průměru asi o 205 korun. Růst by tak byl vyšší, než předpokládá dosavadní zákon, který operuje s růstem o výši inflace. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve řekl, že růst penzí o 200 korun bude pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou.
- Letos by měli důchodci mít k dispozici zhruba 113,8 procenta částky, kterou měli v roce 1989. Příští rok by to bez vyššího přidání bylo 112,5 procenta, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Důchody se zvyšují každý rok od 1. ledna. I letos rostly o 1,8 procenta, tedy v průměru o 200 korun. Vláda tak přidala víc, než jí nařizoval zákon. Zdůvodnila to tím, že chce penzistům dorovnat nižší valorizaci z předchozích let. Stejně navrhuje ministerstvo práce postupovat i nyní. Podle něj zákonná valorizace důchodcům nestačí zdražování dorovnat a reálná hodnota penze by se příští rok snížila. „Pokud bychom dodrželi valorizaci jenom podle toho schématu, jak je to v zákoně, tak by to průměrné navýšení bylo třeba ani ne o sto korun na jeden důchod, což je opravdu směšně málo,“ řekl novinářům Marksová. „Domníváme se, že to navýšení o 200 korun senioři už pocítí,“ dodala.
Koaliční partneři ovšem podle ministryně argumentovali, že toto opatření je nad rámec koaliční dohody a je třeba o něm ještě jednat. „Pokud neprojde to navýšení o 200 korun, budu bojovat za jinou formu navýšení,“ poznamenala Marksová. Jednou z variant, jak by se důchody mohly zvýšit, je podle ní i jednorázové navýšení.
Pokud by důchody rostly podle zákona, výdaje na zvýšení by příští rok podle ministerstva činily asi 3,5 miliardy korun. Kdyby se přidávalo víc, tedy o 1,8 procenta, bylo by to asi 6,9 miliardy korun. V roce 2017 by do valorizací podle propočtů putovalo 10,6 miliardy a v roce 2018 asi 11,2 miliardy.
Babiš proti koaliční smlouvě: Superhrubou mzdu zatím rušit nechce
Vládní politici mají neshody i ohledně zrušení superhrubé mzdy. Ministr financí Andrej Babiš totiž prohlásil, že v současnosti její konec neplánuje. Argumentuje tím, že je celý proces zbytečně nákladný, administrativně náročný a navíc nepřinese žádné peníze do rozpočtu. „Spočítali jsme to až na miliardu a myslím si, že bychom neměli znovu obtěžovat firmy a zaměstnance s tím, že to budeme měnit. A ten efekt není ve finále žádný,“ prohlásil Babiš.
Vládní strany si ale konec superhrubé mzdy odsouhlasily v koaliční smlouvě. Bohuslav Sobotka proto před časem ministra financí k vypracování příslušné úpravy přímo vyzval. A současný názor sociální demokracie sdílejí i lidovci. Společný dokument je podle nich potřeba dodržovat. Tématem se bude ještě odpoledne zabývat koaliční rada. „Koaliční smlouva je o tom, aby se její závazky naplňovaly. Shodly jsme se na tom všechny tři koaliční strany, tak předpokládám, že by diskuse měla směřovat ke zrušení superhrubé mzdy,“ reagoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zástupci koaličních stran se proto dohodli, že při ministertsvu financí vytvoří komisi, která se bude zabývat právě zrušením superhrubé mzdy. Komise, ve které budou zástupci všech tří koaličních stran, bude mít za úkol dodat návrh v řádu týdnů. „Až dojdeme ke shodě, jak to udělat co nejlépe, nejlevněji a nejrychleji, tak to zrealizujeme. Trváme na tom, že se má tento institut zrušit,“ řekl po jednání koaliční rady ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Jak se počítá superhrubá mzda?
Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí, se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel. Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy. Pokud by tedy vláda nechtěla snižovat nebo zvyšovat daně, pak by jí buď vyšla sazba daně s desetinnou čárkou, nebo by musela změnit i slevy na dani.
