New York - „Jsem rozhodně zastáncem připojení České republiky a Polska k eurozóně, jakmile se tak rozhodnou učinit,“ prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. O přijetí eura se minulý týden bavili i prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka a shodli se na tom, že je potřeba celý proces urychlit. Praha a Varšava zatím nemají pevně stanovený termín, kdy by mohly začít platit eurem. Sobotka ale zopakoval, že Česko vstoupí do eurozóny nejdříve za pět let.
Schäuble vyjádřil svou podporu ve středu na panelové diskusi na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Tématem debaty, kterou vedl mimo jiné i český ekonom Jan Švejnar, byla Evropa a společná evropská měna. Otázka ohledně přijetí eura v Polsku a Česku byla nicméně pouze jedním z bodů diskuse. Stěžejním tématem byla současná situace v Řecku, kdy Schäuble připustil, že dosažení dohody mezi Řeckem a eurozónou o uvolnění zbylých peněz ze záchranného balíku se na zasedání ministrů financí příští týden očekávat nedá. (čtěte více)
Schůzka českého premiéra a prezidenta z minulého týdne se dá shrnout do věty – debatu o přijetí eura musíme zintenzivnit. Nicméně oba dva si to představují trochu jinak. Sobotka mluví jako o nejbližším možném termínu o roce 2020, kdežto Zeman by eurem v Česku rád platil už dřív než za pět let. „Česká republika by se měla pohnout v diskusi o přijetí eura. Bylo by vhodné stanovit konkrétní termín a postupně pracovat na tom, abychom vytvořili podmínky pro přijetí společné evropské měny,“ prohlásil Sobotka s tím, že v debatě ohledně eura budou s prezidentem pokračovat i v následujících měsících.
Už v květnu by podle všeho měla v Lánech proběhnout schůzka prezidenta, zástupců vlády a České národní banky týkající se harmonogramu přijetí eura. Sám Zeman dlouhodobě vystupuje jako zastánce co nejrychlejšího přijetí, technicky by se to podle něj dalo zvládnout už za dva až tři roky.
Cesta eura do českých peněženek nebude lehká
Společná evropská měna ovšem nemá mezi českými politiky, ale ani ekonomy pouze zastánce. Výhrady má například i koaliční ANO. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nepovažuje otázku přijetí eura za něco, co by měl aktuálně řešit. „Pro mě euro není téma, protože eurozóna sama neví, jestli ji opustí Řecko, nebo jestli splatí dluhy,“ uvedl. Stanovení konkrétního termínu se vyhýbají i lidovci. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet eurozóna, taky jestli vůbec naplníme všechny požadavky,“ sdělil vicepremiér a šéf strany Pavel Bělobrádek.
Již tradičně se pak proti euru jako takovému staví ODS, která v únoru neuspěla u senátorů s vypsáním referenda právě v otázce přijetí evropské měny. Senát občanským demokratům odmítl i požadavek na vyjednání české výjimky pro vstup do eurozóny. V podstatě by šlo o to, že by Česko nemuselo v budoucnu přijmout euro, pokud by samo nechtělo. Česká republika se ale k přijetí společné měny zavázala bez konkrétního termínu při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Občanští demokraté stáli také u zrodu Petice pro korunu, v níž se lidé mohou vyjádřit proti přijetí společné evropské měny. Aktuálně má 40 497 podpisů.
Co se týče dalších parlamentních stran, tak TOP 09 přijetí eura podporuje, i když podle jejího předsedy Karla Schwarzenberga není kam spěchat. Naopak komunisté a Úsvit se staví na stranu občanských demokratů a rádi by, aby o přijetí rozhodlo referendum.
ČNB: Euro by nám teď nepomohlo
Proti přijetí eura v současné době se už delší čas staví i ekonomové České národní banky. Guvernér Miroslav Singer například upozornil na to, že euro nemusí české ekonomice přinést očekávaný stimul. Na svém blogu vysvětlil, že souhrnný růst hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie mimo eurozónu byl v posledních sedmi letech většinou vyšší než ve státech platících eurem. Za tuto dobu, tedy zhruba od roku 2008, přitom společnou evropskou měnu přijal Kypr, Malta, Slovensko, Estonsko i Lotyšsko.
I z tohoto důvodu má prezident Zeman v plánu jmenovat v budoucnu do ČNB takové bankéře, kteří vstup do eurozóny podpoří. Už před časem se vyjádřil v tom smyslu, že do čela rady dosadí jednoho z jejích členů a bývalého premiéra Jiřího Rusnoka, který má k hlavě státu dlouhodobě blízko. Současnému šéfovi centrální banky Miroslavu Singerovi končí mandát v červenci 2016.
Výzkum: Názory Čechů na přijetí eura
- 4 % rozhodně souhlasí
- 15 % spíše souhlasí
- 29 % spíše nesouhlasí
- 47 % rozhodně nesouhlasí
- 5 % neví
Zdroj: CVVM, 2014
Česko si mohlo zatím odškrtnout tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která jsou nutná pro vstup do eurozóny (deficit veřejných financí do tří procent HDP a veřejný dluh do 60 procent HDP, cenová stabilita a stabilita úrokových sazeb). Poslední kritérium je čistě politické – domácí měnu je třeba pevně navázat na kurz eura alespoň na dobu dvou let.
Dnes se kurz pohybuje lehce nad 27 korunami za euro. Tuto hranici uměle nastavila ČNB, když v listopadu 2013 přikročila k devizovým intervencím proti domácí měně. Chtěla tak zabránit propadu ekonomiky do deflace a podpořit export. Poslední výraznější výkyv zažila koruna počátkem tohoto roku, když se jedno euro obchodovalo za více než 28 korun.
O tom, zda intervence splnily svůj úkol, se vede diskuse mezi ekonomy i politiky. Jedním z největších kritiků je i sám prezident Zeman. Podle posledního prohlášení bankovní rady skončí intervenční režim nejdříve ve druhé polovině příštího roku.
