Argentina zestátní soukromé penzijní fondy

Buenos Aires - Argentinský Senát schválil návrh zákona o převzetí soukromých penzijních fondů státem, kterému tak už nyní nestojí nic v cestě. Podepsat ho už musí jen prezidentka, která sama s návrhem přišla. Opozice kritizuje vládu, že chce 24 miliard dolarů (zhruba 490 miliard Kč), které se ve fondech nacházejí, použít ke splácení vlastních dluhů. Argentina totiž stále žije ve stínu státního bankrotu z roku 2001, kvůli němuž má stále ztížené úvěrové podmínky.

Zestátnění soukromých penzijních fondů prosadila prezidentka Cristina Fernándezová-Kirchnerová, která tvrdí, že opatření pomůže chránit pracující a důchodce před dopady současné finanční krize.

Zestátnění však podle analytiků ohrožuje základy právního státu, zpochybňuje totiž majetková práva občanů. O nejšťastnější krok nejde ani z ekonomického hlediska. Když byl záměr v říjnu oznámen, akcie na burze v Buenos Aires zaznamenaly hluboký propad, protože se investoři začali hromadně zbavovat cenných papírů.

Senát schválil návrh poměrem hlasů 46 k 18, dolní komora hlasovala už před dvěma týdny. „Je to historická změna,“ řekl po hlasování senátor Miguel Pichetto z vládní peronistické strany. 

Státu docházejí finanční prostředky 

Opozice je ale přesvědčena, že vláda potřebuje hlavně finanční prostředky na splátky dluhů, protože jí klesají daňové příjmy. Fernándezová musí sehnat peníze na splátku dluhů mimo jiné proto, že země má stále ještě problémy zajistit si na mezinárodních trzích úvěry za solidních podmínek. V roce 2001 totiž Argentina vyhlásila moratorium na splátky zahraničních dluhů, což se rovnalo největšímu státnímu bankrotu v historii.

Argentina je jedním z pěti největších světových vývozců sóji, kukuřice, pšenice a hovězího masa. Ceny těchto a dalších komodit ale v poslední době klesly, takže se ztenčil důležitý zdroj příjmů do státní pokladny.

Soukromé penzijní účty vedle státních v Argentině v roce 1994 zavedla administrativa tehdejšího prezidenta Carlose Menema. Když Argentinci loni dostali možnost přecházet mezi státními a soukromými penzijními fondy, jen asi 20 procent občanů se rozhodlo přejít ke státnímu fondu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 6 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 19 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...