Analytici: Pokud nepodpoříme EU, dostaneme méně dotací

Praha - Pokud se Česká republika bude držet stranou důležitých iniciativ v Evropské unii, jako tomu je nyní v případě unijního paktu o rozpočtového disciplíně, může to Česku zkomplikovat vyjednávání o penězích z evropských fondů pro období 2014 až 2020. Již nyní lze očekávat, že objem dotací z EU určených pro Česko bude od roku 2014 menší než dřív, myslí si analytici.

„Pokud by se Česká republika dlouhodobě a opakovaně nepřipojovala k zásadním unijním iniciativám, které podporuje drtivá většina členských zemí, hrozí její odklon mimo hlavní evropský integrační proud a ztráta jejího diplomatického vlivu v EU. V takovém případě by bylo pro naše představitele obtížné vyjednat si dotace ze strukturálních fondů v dostatečně štědré podobě,“ uvedl Jan Jedlička, odborník České spořitelny na evropské fondy.

Český postoj k fiskální unii je ale podle něj zatím jen ojedinělým a možná jen dočasným rozhodnutím. Podobně to vidí také vedoucí municipalit a programů veřejné podpory Komerční banky Jan Hanuš. „Obecně platí, že pro zachování vlivu ČR na budoucí formování politik EU, včetně kohezní, není dobré se vyřazovat z nově vznikajících dohod nebo struktur,“ uvedl expert. Na druhou stranu ale nelze říci, že by za případné nepřistoupení k nové fiskální smlouvě následovala automatická sankce v podobě snížení objemu dotací.  

MMR: Česko dostane o pětinu méně peněz, souvislost tu ale není

Ministerstvo pro místní rozvoj odpovědělo na otázku ohledně možných komplikací při vyjednávání o budoucnosti unijních dotací jen obecně. „Dopředu je velmi obtížné předjímat další směr, který naberou jednání v této oblasti,“ uvedl mluvčí úřadu Jan Dvořák. Příčinnou souvislost mezi českou pozicí a případným zkomplikováním jednání by navíc podle něj každý evropský politik popřel. Bez ohledu na další vývoj Jedlička odhaduje, že bude mít Česko v unijním rozpočtovém období 2014 až 2020 k dispozici zhruba o pětinu peněz méně než nyní.

„Pravděpodobně jediná jistota, kterou dnes máme, je, že ČR dostane méně prostředků než v současném období. Zatím se zdá, že snížení alokace by nemělo být významné. Vše je však otázkou dalších politických vyjednávání na unijní úrovni,“ soudí Hanuš. Menší objem prostředků pro příští období již dříve připustilo také ministerstvo pro místní rozvoj. V aktuálním období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu zhruba 26,7 miliardy eur (přibližně 798 miliard korun).

K fiskální dohodě se v pondělí v Bruselu rozhodlo připojit 25 z 27 zemí EU. Odmítly ji jen Česko a Británie, která takový postoj avizovala už loni. Příslušná smlouva se podepíše počátkem března. Premiér Petr Nečas ovšem nevyloučil, že by se Česko k paktu mohlo nakonec ještě přidat. Fiskální pakt předepisuje dluhovou brzdu a automatické sankce proti rozpočtovým hříšníkům. Rozhodnutí českého státu překvapilo evropské politiky i zahraniční tisk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 45 mminutami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 7 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 8 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...