New York - Američtí investoři znepokojení vývojem v eurozóně i zpomalením domácí či čínské ekonomiky hledají po celém světě bezpečí pro své peníze. V kurzu jsou nyní Norsko, Švédsko, Austrálie či Kanada. Poptávka je přitom po investicích, které nesou minimální anebo žádné riziko, napsal dnes list The New York Times.
Investoři podle něj nicméně stále ukládají své prostředky zejména do amerických, německých a japonských státních dluhopisů. Zároveň ale nechtějí vše sázet jenom na jednu kartu. Vzhledem k tomu, že ostatní tradiční bezpečné přístavy ztratily na atraktivitě, poohlížejí se v zemích, které dříve byly na okraji jejich zájmu.
Newyorská pobočka největší norské banky DNB tak stejně jako Norsko samotné zažívá příliv peněz amerických investorů, ale i dotazů ohledně investic do tamní zdravé ekonomiky. „Ještě před pár lety by tihle lidé nevěděli, kde se Norsko nachází na mapě světa,“ podotkl obchodník s dluhopisy Clifford Queen, který v New Yorku pracuje pro DNB.
O přitažlivost už přichází i Německo
Podle The New York Times je nyní hledání investic s malým či žádným rizikem hlavním tématem určujícím globální peněžní toky. Začalo před několika lety, kdy americká hypoteční krize přerostla v celosvětový finanční otřes. Zesílilo pak v poslední době, kdy kvůli dluhové krizi evropské země jako Itálie či Španělsko ztratily veškerou atraktivitu pro investory.
O přitažlivost kvůli možným dopadům krize už navzdory své silné ekonomice přichází i Německo. Podle agentury Moody's by dokonce mohlo v případě další eskalace krize přijít o svůj prestižní rating. Další lití peněz třeba do zadlužené Itálie nebo Španělska na garanta problémových zemí EU tvrdě dolehne. Moody's pro něj proto má spíše negativní výhled.
Místo německých cenných papírů mají investoři nyní zájem o norské a švédské státní dluhopisy. Úroky tam tak letos v létě dosáhly rekordně nízké úrovně. V Norsku se u dluhopisů s desetiletou splatností pohybují kolem 1,8 procenta oproti 6,5 až 7,5 procenta ve Španělsku. Zahraniční investoři nyní drží 70 procent norských dluhopisů. Ještě před třemi lety to bylo 50 procent.
Zájem investorů vedl v Norsku i Kanadě ke zdražení realit
Příliv zahraničních peněz s sebou ale nese i problémy. Například v Kanadě díky němu banky mohly lidem více zpřístupnit hypotéky, což následně výrazně zvýšilo ceny nemovitostí. Kanadská vláda proto opakovaně zpřísnila pravidla pro poskytování hypoték. Naposledy tak učinila v červnu. Reality výrazně zdražily i v Norsku. Tamní centrální banka již proto varovala, že příští rok pravděpodobně začne zvyšovat úrokové sazby.
Kvůli zahraničním investicím také posilují měny jednotlivých zemí, například norské koruny. Tamní vývozy jsou pak méně přitažlivé a firmy si na to stěžují. Třeba Švýcarsko, které patří k populárním bezpečným přístavům, proto agresivně brání posilování franku.
