New York – Slábnoucí oživení americké ekonomiky má povzbudit nová injekce. Odhodlala se k ní americká centrální banka (Fed), jejíž zástupci dnes po dvoudenním zasedání rozhodli, že do konce prvního pololetí příštího roku nakoupí na finančním trhu dluhopisy za 600 miliard dolarů. To by mělo dál snížit dlouhodobé úrokové sazby, tím rozhýbat půjčky a investice a podnítit firmy k přijímání nových zaměstnanců.
Fed bude kupovat dluhopisy ministerstva financí s delšími dobami splatnosti tempem zhruba 75 miliard dolarů měsíčně, vyhradil si však, že tempo i rozsah nákupů bude pravidelně revidovat. Newyorská pobočka Fedu, která bude za nákupy zodpovědná, by tak do konce druhého čtvrtletí 2011 měla nakoupit dluhopisy až za 900 miliard dolarů, protože už v létě Fed oznámil plán omezených nákupů dluhopisů za příjmy ze splacených hypoték v jeho držení.
Fed v prohlášení po schůzce ekonomiku v jejím současném stavu označil za „pomalou“ a sdělil, že zaměstnavatelé nadále nejsou ochotni zvyšovat počty zaměstnanců. Inflační ukazatele jsou podle Fedu „poněkud nízké“. „Pokrok k cílům (stanoveným pro růst ekonomiky a zaměstnanosti) je neuspokojivě pomalý,“ uvedl Fed.
„Spojené státy se obávají deflace v příštím roce, a proto vlastně tisknou ty peníze, aby té deflaci zabránili. Otázkou je samozřejmě, jestli se tak stane. Druhá věc je ta, že i ty ostatní země musí na tuto politiku reagovat, a buď zavádějí devizové kontroly, nebo zvyšují daně na příliv kapitálu do země, nebo intervenují proti posilování vlastní měny vůči dolaru,“ vysvětluje situaci USA a ostatních ekonomik analytik ČSOB Jan Čermák.
Kromě trhu se z rozhodnutí nikdo neraduje
Dnešní krok se všeobecně čekal od srpna, kdy jej šéf Fedu Ben Bernanke poprvé signalizoval. Jde o kontroverzní opatření, s nímž mají problémy i někteří protiinflačně zaměření činitelé Fedu. Někteří ekonomové upozorňují, že krátkodobý dopad opatření na ekonomiku nemusí být příliš významný, zatímco dlouhodobější vliv na inflaci může být velmi negativní.
analytik ČSOB Jan Čermák o reakcích na opatření
„Pokud odmyslíme reakci trhu, která je vesměs optimistická, jsou zde samozřejmě i reakce jiné. Tvůrci hospodářské politiky (rychle se rozvíjejících ekonomik) kritizují to, že Fed prakticky vyváží svoje problémy za hranice a posílá do těchto ekonomik levné dolary. A druhá kritická reakce přichází z té akademické sféry. […] Kritizují tento krok z toho pohledu, že fakticky neřeší nic zásadního, neřeší, že ty problémy americké ekonomiky jsou strukturální a nedají se prostě vyřešit čistě monetární politikou.“
Další velké tisknutí dolarů ale ovlivní například i Českou republiku nebo eurozónu. Jak koruna, tak euro totiž posílí vůči dolaru. To ale může ublížit například Irsku, jehož ekonomika se potýká s velkými problémy, a země by naopak potřebovala, aby euro oslabilo. Irsko je totiž malá, na exportu závislá země. Silné euro ji tedy znevýhodňuje.
Fed nafukuje trh s dluhopisy
Problém ale podle Čermáka vzniká i na trhu s dluhopisy v rychle se rozvíjejících ekonomikách. Fed do nich totiž ve velkém ukládá dolary a pomáhá tak jejich cenám. V okamžiku, kdy se ale dostaví ekonomické oživení a známky toho, že deflace dolaru nehrozí, Fed může peníze rychle stáhnout. To by mohlo výrazně poškodit investory, kteří dluhopisy nakupují v dobré víře.
