Alitalia denně prodělává zhruba milion eur. Nízkonákladoví dravci čekají, zda padne

Letecká společnost Alitalia, která je z 49 procent vlastněna vlajkovým přepravcem Spojených arabských emirátů Etihad a dvěma největšími italskými bankami Intesa Sanpaolo a Unicredit, požádala před několika dny o ochranu před věřiteli. Dohnal ji k tomu nesouhlas zaměstnanců s restrukturalizací, která již byla dokonce dojednaná s odbory.

Alitalia se tak ocitla pod zvláštní správou a vláda odsouhlasila i to, že aerolinkám poskytne překlenovací úvěr 600 milionů eur (zhruba 16 miliard korun). Nyní se bude rozhodovat, co dál.

V Itálii i mimo ni má italská letecká společnost Alitalia přezdívku „létající odboráři“, což docela trefně vystihuje stávající situaci, míní analytik Komerční banky Richard Miřátský. Dlouhodobý problém této firmy, která za svoji skoro sedmdesátiletou historii byla pouze několikrát v zisku, je podle ekonomů relativně jednoduchý.

„Na výnosové straně tlačí ceny letenek dolů nízkonákladové aerolinky, které jsou v evropském vzdušném prostoru schopny operovat výrazně efektivněji. Na vnitrostátních letech pak společnosti navíc konkurují i rychlovlaky, jejichž rychlost, kvalita a pohodlnost v poslední dekádě výrazně vzrostla. Vlakovému spojení nahrává i geografický tvar Itálie do písmene T, který dopravu výrazně zjednodušuje, a relativně velká vzdálenost hlavních letišť od dvou hlavních měst Říma a Milána. Na straně nákladů pak Alitalii tíží vysoké personální a ostatní provozní náklady a rostoucí ceny ropy, které tlačí náklady na palivo vzhůru,“ konstatuje Miřátský.

Hlavním problémem Alitalie podle analytika finančních trhů Next Finance Jiřího Cihláře je, že společnost neustále „lepí nové a nové díry“. „Už v roce 2008 byla společnost v insolvenci. Jenže skrze nástrahy krize ji nakonec provedly injekce z veřejných peněz. Přitom firma dlouhodobě prodělává. Její život tak je a bude založen na pomoci zvenku,“ říká.

Analytici odhadují, že Alitalia má finanční prostředky na fungování přibližně do poloviny, maximálně do konce května a každý den prodělává zhruba jeden milion eur. Italská vláda odsouhlasila poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 600 milionů eur (zhruba 16 miliard korun), který má podnik udržet v provozu do konce roku. Vládou jmenovaní správci by během této doby měli rozhodnout o dalším osudu společnosti.

Alitalia
Zdroj: Andrea Ronchini/ČTK/ZUMA

Zaměstnanci předminulý týden odmítli plán vedení, který předpokládal snížení počtu zaměstnanců pozemního personálu o zhruba 1700 a pokles mezd leteckého personálu o osm procent. Vedení přitom původně navrhovalo podstatně výraznější úspory, s odbory se však dohodlo na jejich zmírnění.

„Zaměstnanci tak evidentně sází na to, že vzhledem k parlamentním volbám, které se mají konat zhruba za rok, by vládnoucí Demokratická strana (PD) nedopustila krach vlajkového přepravce a propuštění přes 12 tisíc lidí. Na druhou stranu mnozí Italové jsou znechucení opakovaným zachraňováním firmy, za něž daňoví poplatníci zaplatili už přes sedm miliard eur (188 miliard korun),“ vysvětluje Miřátský.

Vývoj leteckého sektoru určují i ceny ropy

Vývoj celého leteckého sektoru souvisí s dvěma hlavními faktory, makroekonomickým vývojem, který má výrazný vliv na poptávku po osobní i nákladní dopravě, a cenou ropy, která přímo ovlivňuje náklady společnosti.

„Vzhledem k rostoucím cenám ropy a křehkému zotavování evropské ekonomiky nejsou vyhlídky aerolinek příliš růžové. Relativně novým faktorem je bezpečnostní situace. Po sériích teroristických útoků je tak pro leteckou dopravu relativně pozitivním faktorem zklidnění bezpečnostní situace, které zlepšuje výhled především pro spojení Evropa-Asie,“ říká Miřátský.

Letecký business je obecně náročný, protože vyžaduje vysoké investiční náklady. „Drahá letadla je buď nutno koupit, nebo vzít na leasing. Větší aerolinky mají výhodu vyšších tržeb, do kterých mohou rozpočítat své fixní náklady,“ vysvětluje analytik BH Securities Martin Vlček. A připomíná, že v Evropě je více velkých silných dopravců než v Americe, a tak mezi sebou více cenově soutěží a mají nižší marže. Což je pro spotřebitele lepší, pro ziskovost aerolinek však ne.

„Poptávka po letenkách je v pokrizové době poměrně vysoká. Na druhé straně v Evropě stále najdeme společnosti, které se nedokázaly zbavit starých bolístek. Pak na trhu fungují nízkonákladové společnosti, což je z pohledu hospodaření úplně jiná kapitola,“ míní analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.

Z jednotlivých evropských aerolinek se nám z analytického hlediska nejvíce líbí nízkonákladová Ryanair, která si udržuje vedoucí pozici na trhu díky jedněm z nejnižších jednotkových nákladů. Z klasických národních aerolinek pak německá Lufthansa, díky pokračujícím úspěšným omezováním nákladů, konsolidaci organizační struktury a zajímavým partnerstvím.
Richard Miřátský
analytik Komerční banky

O dalším osudu společnosti budou v nadcházejících měsících rozhodovat vládou jmenovaní správci. „Podle mě je nejpravděpodobnější další sanace ze strany státu. O koupi aerolinek bych velký zájem nečekal, právě kvůli problémům s odbory a zaměstnanci. A vzhledem k 12 tisícům zaměstnanců si bankrot společnosti vláda rok před volbami nemůže dovolit,“ přemýšlí nad možnými scénáři analytik Miřátský.

Air France-KLM Group má s Alitalií již zkušenost

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi leteckými společnostmi, které by dokázaly koupit celou společnost Alitalia, to byla Air France-KLM Group, která v roce 2009 získala 25procentní podíl ve výši 323 milionů eur. Jenže byla rychle zklamána pokračujícími ztrátami a během dvou let snížila svůj podíl na méně než jedno procento, píše Reuters.

Ani majitel British Airways, společnost IAG SA, není považována za pravděpodobného uchazeče, protože se soustředí na nákupy, které poskytují spojení na dálku, a to zejména v celém Atlantiku, spíše než na podíly na evropském trhu. Zároveň, podle Reuters, slevoví dopravci pod vedením společnosti Ryanair Holdings a společnosti EasyJet zatím pravděpodobně vyčkají, jak se situace sama vyvine. EasyJet udělal v historii pouze jednu významnou akvizici a společnost Ryanair se vyhýbala převzetí a říkala, že je lepší nechat méně efektivní konkurenty jednoduše skončit.

Podle analýzy univerzity Milano-Bicocca byl v Itálii každopádně v roce 2015 jedničkou irský dopravce Ryanair s tržním podílem 23 procent, oproti 18 procentům pro společnost Alitalia. A Moody's Investors Service uvedl na začátku týdne v poznámce pro klienty, že další levní specialisté, včetně Vueling, společnosti IAG a Norwegian Air Shuttle ASA, pravděpodobně posílí své plány rozvoje v Itálii, pokud bude skutečně společnost Alitalia likvidována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...