Alitalia denně prodělává zhruba milion eur. Nízkonákladoví dravci čekají, zda padne

Letecká společnost Alitalia, která je z 49 procent vlastněna vlajkovým přepravcem Spojených arabských emirátů Etihad a dvěma největšími italskými bankami Intesa Sanpaolo a Unicredit, požádala před několika dny o ochranu před věřiteli. Dohnal ji k tomu nesouhlas zaměstnanců s restrukturalizací, která již byla dokonce dojednaná s odbory.

Alitalia se tak ocitla pod zvláštní správou a vláda odsouhlasila i to, že aerolinkám poskytne překlenovací úvěr 600 milionů eur (zhruba 16 miliard korun). Nyní se bude rozhodovat, co dál.

V Itálii i mimo ni má italská letecká společnost Alitalia přezdívku „létající odboráři“, což docela trefně vystihuje stávající situaci, míní analytik Komerční banky Richard Miřátský. Dlouhodobý problém této firmy, která za svoji skoro sedmdesátiletou historii byla pouze několikrát v zisku, je podle ekonomů relativně jednoduchý.

„Na výnosové straně tlačí ceny letenek dolů nízkonákladové aerolinky, které jsou v evropském vzdušném prostoru schopny operovat výrazně efektivněji. Na vnitrostátních letech pak společnosti navíc konkurují i rychlovlaky, jejichž rychlost, kvalita a pohodlnost v poslední dekádě výrazně vzrostla. Vlakovému spojení nahrává i geografický tvar Itálie do písmene T, který dopravu výrazně zjednodušuje, a relativně velká vzdálenost hlavních letišť od dvou hlavních měst Říma a Milána. Na straně nákladů pak Alitalii tíží vysoké personální a ostatní provozní náklady a rostoucí ceny ropy, které tlačí náklady na palivo vzhůru,“ konstatuje Miřátský.

Hlavním problémem Alitalie podle analytika finančních trhů Next Finance Jiřího Cihláře je, že společnost neustále „lepí nové a nové díry“. „Už v roce 2008 byla společnost v insolvenci. Jenže skrze nástrahy krize ji nakonec provedly injekce z veřejných peněz. Přitom firma dlouhodobě prodělává. Její život tak je a bude založen na pomoci zvenku,“ říká.

Analytici odhadují, že Alitalia má finanční prostředky na fungování přibližně do poloviny, maximálně do konce května a každý den prodělává zhruba jeden milion eur. Italská vláda odsouhlasila poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 600 milionů eur (zhruba 16 miliard korun), který má podnik udržet v provozu do konce roku. Vládou jmenovaní správci by během této doby měli rozhodnout o dalším osudu společnosti.

Alitalia
Zdroj: Andrea Ronchini/ČTK/ZUMA

Zaměstnanci předminulý týden odmítli plán vedení, který předpokládal snížení počtu zaměstnanců pozemního personálu o zhruba 1700 a pokles mezd leteckého personálu o osm procent. Vedení přitom původně navrhovalo podstatně výraznější úspory, s odbory se však dohodlo na jejich zmírnění.

„Zaměstnanci tak evidentně sází na to, že vzhledem k parlamentním volbám, které se mají konat zhruba za rok, by vládnoucí Demokratická strana (PD) nedopustila krach vlajkového přepravce a propuštění přes 12 tisíc lidí. Na druhou stranu mnozí Italové jsou znechucení opakovaným zachraňováním firmy, za něž daňoví poplatníci zaplatili už přes sedm miliard eur (188 miliard korun),“ vysvětluje Miřátský.

Vývoj leteckého sektoru určují i ceny ropy

Vývoj celého leteckého sektoru souvisí s dvěma hlavními faktory, makroekonomickým vývojem, který má výrazný vliv na poptávku po osobní i nákladní dopravě, a cenou ropy, která přímo ovlivňuje náklady společnosti.

„Vzhledem k rostoucím cenám ropy a křehkému zotavování evropské ekonomiky nejsou vyhlídky aerolinek příliš růžové. Relativně novým faktorem je bezpečnostní situace. Po sériích teroristických útoků je tak pro leteckou dopravu relativně pozitivním faktorem zklidnění bezpečnostní situace, které zlepšuje výhled především pro spojení Evropa-Asie,“ říká Miřátský.

Letecký business je obecně náročný, protože vyžaduje vysoké investiční náklady. „Drahá letadla je buď nutno koupit, nebo vzít na leasing. Větší aerolinky mají výhodu vyšších tržeb, do kterých mohou rozpočítat své fixní náklady,“ vysvětluje analytik BH Securities Martin Vlček. A připomíná, že v Evropě je více velkých silných dopravců než v Americe, a tak mezi sebou více cenově soutěží a mají nižší marže. Což je pro spotřebitele lepší, pro ziskovost aerolinek však ne.

„Poptávka po letenkách je v pokrizové době poměrně vysoká. Na druhé straně v Evropě stále najdeme společnosti, které se nedokázaly zbavit starých bolístek. Pak na trhu fungují nízkonákladové společnosti, což je z pohledu hospodaření úplně jiná kapitola,“ míní analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.

Z jednotlivých evropských aerolinek se nám z analytického hlediska nejvíce líbí nízkonákladová Ryanair, která si udržuje vedoucí pozici na trhu díky jedněm z nejnižších jednotkových nákladů. Z klasických národních aerolinek pak německá Lufthansa, díky pokračujícím úspěšným omezováním nákladů, konsolidaci organizační struktury a zajímavým partnerstvím.
Richard Miřátský
analytik Komerční banky

O dalším osudu společnosti budou v nadcházejících měsících rozhodovat vládou jmenovaní správci. „Podle mě je nejpravděpodobnější další sanace ze strany státu. O koupi aerolinek bych velký zájem nečekal, právě kvůli problémům s odbory a zaměstnanci. A vzhledem k 12 tisícům zaměstnanců si bankrot společnosti vláda rok před volbami nemůže dovolit,“ přemýšlí nad možnými scénáři analytik Miřátský.

Air France-KLM Group má s Alitalií již zkušenost

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi leteckými společnostmi, které by dokázaly koupit celou společnost Alitalia, to byla Air France-KLM Group, která v roce 2009 získala 25procentní podíl ve výši 323 milionů eur. Jenže byla rychle zklamána pokračujícími ztrátami a během dvou let snížila svůj podíl na méně než jedno procento, píše Reuters.

Ani majitel British Airways, společnost IAG SA, není považována za pravděpodobného uchazeče, protože se soustředí na nákupy, které poskytují spojení na dálku, a to zejména v celém Atlantiku, spíše než na podíly na evropském trhu. Zároveň, podle Reuters, slevoví dopravci pod vedením společnosti Ryanair Holdings a společnosti EasyJet zatím pravděpodobně vyčkají, jak se situace sama vyvine. EasyJet udělal v historii pouze jednu významnou akvizici a společnost Ryanair se vyhýbala převzetí a říkala, že je lepší nechat méně efektivní konkurenty jednoduše skončit.

Podle analýzy univerzity Milano-Bicocca byl v Itálii každopádně v roce 2015 jedničkou irský dopravce Ryanair s tržním podílem 23 procent, oproti 18 procentům pro společnost Alitalia. A Moody's Investors Service uvedl na začátku týdne v poznámce pro klienty, že další levní specialisté, včetně Vueling, společnosti IAG a Norwegian Air Shuttle ASA, pravděpodobně posílí své plány rozvoje v Itálii, pokud bude skutečně společnost Alitalia likvidována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
před 9 hhodinami

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
před 16 hhodinami

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
před 18 hhodinami

Cena daňově nejvýhodnější stravenky vzrostla, příspěvek ale bývá nižší

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.
před 18 hhodinami

Stoupá počet samoodečtů. Podle dodavatelů energií je na ně ideální doba

Počet provedených samoodečtů energií – tedy elektřiny a plynu – stoupá. Podle některých dodavatelů je k tomu právě teď ideální doba. Od ledna totiž řadě zákazníků energie zlevnily a změnila se také cena regulované složky. Samoodečet ale není povinný. Spotřebu ke konci roku případně dodavatel odhadne.
před 19 hhodinami

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ceny energií zřejmě budou letos dál klesat

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.
včera v 05:30

Nejdůležitějším tématem voleb bude ekonomika, shodli se politici

Volby vždycky vyhrává ekonomika, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ekonomika bude zásadním tématem voleb také podle dalšího místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) i podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy a šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka.
5. 1. 2025
Načítání...